Mácha - Máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Autor: Karel Hynek Mácha
Název díla: Máj
Obecná charakteristika literárního díla:
Je uplatněna řeč vázaná, text je členěn do strof (slok) a veršů, je normován rytmem a rýmem. Literární formou je tedy poezie. Jedná se o lyricko-epickou báseň, protože v díle jsou vyjádřeny pocity a má časovou a příčinnou posloupnost.
Literární směr: český romantismus
Význam sdělení (hlavní myšlenka): Nešťastný životní osud Viléma a Jarmily a zobrazení májové přírody.
Hlavní téma: Tragédie mladé lásky.
Nejslavnější Máchovo dílo, jeho počátky spadají do roku 1834, psán byl od podzimu 1835 do jara roku 1836. Je to jediná knihy, která vyšla za jeho života.
Organizace jazykových prostředků:
Rytmus: jamb, trochej (3. zpěv)
Verš: pravidelný verš
Rým: sdružený, střídavý, obkročný
Slovní zásoba:
Jazyk: spisovný (básnický)
Archaismy: Ach – ona, ona! Anjel můj!
Epiteton: zelené jezero, růžový večer
Apostrofa: „Ach zemi krásnou, zemi milovanou“
Přirovnání: večerní jako máj
Metonymie: hrdliččin zval ku lásce hlas
Oxymóron: umřelé hvězdy svit, mrtvé milenky cit
Personifikace: břeh ji objímal kol a kol
Tematická výstavba:
Lyrický subjekt: Hynek, ztotožňuje se s Vilémem
Motiv: láska, smutek, sebelítost, májová příroda, myšlenky smrti
Kompozice: skládá se z dedikace (předmluva, autor vysvětluje smysl díla), 4 zpěvů, 2 intermezz (mezihra), postup chronologický i retrospektivní (v mezihrách)
1. zpěv: obraz Májové přírody, motiv lásky, 1. tragédie, psaný jambem
2. zpěv: znázornění času, věčnost přírody, kontrastu s dobou do popravy zločince Viléma, psaný jambem
1. intermezzo: na popravišti čeká sbor duchů na Viléma
3. zpěv: tvoří vrchol básně, znázorněna země jako jediná jistota, psaný trochejí
2. intermezzo: Vilémova družina loupežníků truchlí po svém vůdci.
4. zpěv: básníkovo ztotožnění se svým hrdinou i poutníkem
Děj: realizuje se v událostech
Zpěv: Jarmila čeká u jezera na Viléma. Bojí se, že nepřijde a pláče. Přijíždí loďka a plavec Jarmile řekne, že je její milý ve vězení, protože zabil svého otce (svůdce Jarmily). Je dán do vězení a druhý den má být popraven. Jarmila páchá sebevraždu skokem do jezera. Končí slovy „Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!!“
Zpěv: Vilém ve vězení přemýšlí a přesvědčuje se, že není vinen. Dozvídá se, že zabil svého otce, který ho kdysi zavrhl a stal se z něho vůdce loupežníků. Počítá padající kapky, jakoby měřil čas.
Intermezzo: Na popravišti čeká sbor duchů na Viléma.
Zpěv: Tímto zpěvem báseň vrcholí. Vilém je vyveden z města a lidé se sbíhají na malý pahorek blízko jezera. Vilém se naposledy dívá na krásy májové přírody, již má nyní opustit. Promlouvá s obláčky a žádá je, aby pozdravovali jeho zemi ("Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou!"). Vilém je popraven, jeho tělo vpleteno do kola a hlava nabodnuta na kůl. Končí slovy „Viléme! Viléme!! Viléme!!!“