Maturitní četba

Téma a motiv:

Téma: Vyprávění o jediné chybě vládce, Tajemství krále Lávry, nesmyslné množství smrti kvůli strachu a hlouposti jednoho krále

Motiv: Oslí uši, Tajemství, strach, smrt, odhalení,

Časoprostor:

Irsko, království krále Lávry

doba není jednoznačná, představuje Čechy za rakouské nadvlády

Kompoziční výstavba:

chronologicky, 37 slok po 7 verších, 26 stran, jedna báseň, sloky, verše

Vypravěč / lyrický subjekt:

er-forma, vševědoucí vypravěč

Postavy:

Král Lávra – dobrý panovník, nechce, aby někdo věděl o jeho tajemství, stydí se za svoje uši, je moudrý, ale každý rok popraví holiče

Kukulín – padl na něj los, holič, čestný, spravedlivý, bojácný, upovídaný, neumí udržet tajemství

Kukulínova matka – milující matka, která svého syna zachrání před šibenicí, přimluví se u krále

Poustevník – žije v černém lese, dává radu Kukulínovi – jít k duté vrbě u Viklova

Pan Červíček – český muzikant, ztratil kolíček z basy, uřízl si větev z té duté vrby na kolíček

Jazykové prostředky, tropy, figury, verše:

polopřímá a nevlastní přímá řeč, knižní výrazy, archaismy

Karel Havlíček Borovský

Autor a autorova tvorba:

• pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček,

• přídomek „Borovský“ odvozen od jeho místa narození (Borová)

• novinář, literární kritik, básník, satirik, překladatel

• studoval v Jihlavě a Německém (Havlíčkově) Brodě

• byl vyloučen z kněžského semináře kvůli jeho názorům

• psal epigramy na církevní dogmata a církevní morálku

• redaktor Pražský posel, Pražské noviny, Národní noviny

• násilně převezen do Brixenu (rakouské Tyrolsko), ve vyhnanství strávil téměř 4 roky

• v Brixenu napsal svá největší díla

• po návratu domů zanedlouho zemřel na plicní chorobu

Tvorba:

• Epigramy ([Církvi, králi, vlasti, múzám světu] soubory epigramů)

• Tyrolské elegie (autobiografické, ironické zobrazení tajného převozu do Brixenu a vyhnanství)

• Křest sv. Vladimíra (kritika absolutismu a katolické církve – torzo)

Literární a obecně kulturní kontext:

Literární kontext: realismus

Znaky realismu:

• Vznik: 2. polovina 19. stol.

• poukazuje na problémy ve společnosti

• snaha o změnu

• snaha o odosobnění, autor se snaží být objektivní a ukázat pouze společnost a její problémy

• Nejvíce se rozvíjelo drama a román

- prolínání romantismu s realismem – venkovská próza, idylické dětství, sny o lepším světě s harmonickými lidskými vztahy (Němcová)

- potřeba vlastenectví s funkcí literatury ve vztahu ke společnosti. Hájení demokratických zásad proti vládě a církvi. (Havlíček)

Další spisovatelé

• Božena Němcová - babička, Divá Bára

• Karel Jaromír Erben - Kytice, České pohádky

• Karel Hynek Mácha - Máj

7. Noc na Karlštejně (J. Vrchlický)

Druh: Drama

Žánr: Komedie

Děj, rozdělený do tří jednání, se odehrává na hradě Karlštejn v 2.pol. 14.stol., v době vlády Karla IV. Roku 1363 se na hrad sjíždí panovník a jím pozvaní hosté, cyperský a jeruzalémský král Petr a Štěpán Bavorský. Přestože ženy mají na hrad vstup zakázán, přijíždějí nezávisle na sobě královna Alžběta, která neunesla stesk a žárlivost, a neteř purkrabího Alena. Ta z lásky ke zde sloužícímu číšníku Peškovi chce vyhrát sázku uzavřenou se svým otcem, že pokud se dostane na hrad, svolí otec ke sňatku. Obě ženy se přestrojí za pážata. Král Petr něco tuší, žádá po pážeti polibek a při vzájemném zápase páže zlomí meč. Císař v něm poznává svou ženu. Následně je vyzrazena i přítomnost Aleny. Císař je za tuto shodu okolností vděčný, neboť Alenino přestrojení může zachránit čest císařovny. Z toho důvodu je Aleně odpuštěno, její Pešek je pasován na rytíře a císařovna úspěšně předstírá svůj příjezd na hrad s omluvou, že se při lovu ztratila v lesích. Hra končí odjezdem Karla a jeho ženy na její hrad Karlík a novým císařovým rozhodnutím, jež zpřístupňuje Karlštejn i ženám.