Mechanický pomeranč - Antony Burgess

Mechanický pomeranč

Autorem díla je John Anthony Burgess Wilson, britský spisovatel, dramaturg a skladatel. Narodil se v roce 1917 a vyrůstal převážně v Manchesteru. V době, kdy plnil svůj vojenský výcvik, byla jeho těhotná žena přepadena a znásilněna, čímž přišel o svého nenarozeného syna. V 40 letech mu doktoři (chybně) odhadovali pouhý jeden rok života, kvůli mozkovému nádoru. Zmiňované životní události jej pravděpodobně nutily tvořit další texty a skladby. Konkrétně k Mechanickému pomeranči jej inspirovala cesta do tehdejšího Sovětského svazu, kdy se snažil do díla implementovat tamější ruský argot.

Kniha byla publikována roku 1962, tedy 17 let po skončení Druhé světové války. Autor v té době pobývá v totalitním SSSR, a tak se dospívající chlapci na popud „upuštění páry“ od každodenního života dopouštějí vandalismu, napadení, požívání drog a silného alkoholismu. Zde Burgess nasává tehdejší společenskou atmosféru ve zpustošených oblastech východní Evropy.

Jedná se o epické beletrické dílo, psáno ve větách. Dílo by se dalo chápat jako dystopický román s bohatou nosnou myšlenkou. Dystopický román se odehrává ve fiktivní společnosti, jež se vydala špatným směrem. Jedná se tak o opak utopie.

Hlavním tématem díla se stala zvrácenost mladé generace, jež se dopouští poškozování majetku, znásilňování, krádeží a požívání návykových látek. Námět jsem již nastínil v prvním odstavci. Čerpal z vlastní zkušenosti při cestě do Sovětského svazu. Leitmotiv gangu nás doprovází celým dějem. Mohu zmínit i motiv životní změny hlavního představitele, kdy už si nechce počínat jako doposud, a naopak začne žít poklidnější život. Motiv křehkosti přátelství se zde objevuje mezi protagonistou a jeho kamarády z gangu, kteří mu obrazně „podrazí nohu“ ve svízelné situaci. Proplétají se zde také motivy násilí, znásilnění, drog aj.

Funkci vypravěče v knize zastává Alex, mladý egoistický chlapec, vůdce gangu a vášnivý milovník klasické hudby. Zde můžeme vidět kontrast mezi vandalovým stylem hudby a činy, které páchá. Dalšími postavami jsou Jířík, sebevědomý, bohatství chtivý jinoch, jehož nápadem bylo zradit Alexe, Pítrs, více umírněný a vychovaný mladík, jenž vnukne hlavnímu představiteli myšlenku lepšího života a nakonec Tupoun, v očích kamarádů nejhloupější a nejsilnější zástupce gangu.

Děj se odehrává v New Yorku v druhé polovině 20. st. (není řečen přesný rok). V kostce, hlavní postavy se téměř denně navečír schází v mléčném baru Korova a dopouštějí se výtržností v ulicích. První den se vkradou do domu spisovatele F. Alexandra, jenž zrovna píše knihu „Mechanický pomeranč“. Mladíci spisovatele brutálně zbijí a znásilní jeho ženu. Druhý den se znovu schází a plánují něco podobného, nicméně ve rvačce udeří Tupoun hlavního hrdinu do obličeje a nechávají jej odvést policií. Ve vězení si nevede o moc lépe, v potyčce zabije vězně, a za trest se stává prvním testovaným nového léku Ludovico, jenž má zbavit pacienta násilnických tendencí. Léčbu úspěšně absolvuje a věznice mu umožní propuštění na svobodu, ovšem nemá kam jít. První den je zmlácen obětmi, které naopak šikanoval dříve on, ovšem z posledních sil se doplazí k domu pana F. Alexandra, který mu poskytne azyl. Poté co ho rozpoznává, zavírá jej do sklepa a mučí ho. Nakonec se mu podaří utéct a stát ho vyléčí od Ludovica. Po absolvování léčby může znovu žít normální život. Po návratu k rodičům se zase na chvíli uchýlí k vandalismu. Naštěstí si zanedlouho uvědomí, že touží spíše po poklidném životě.