Karel Havlíček Borovský - Král Lávra

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ – KRÁL LÁVRA (1854)

1. Literárněhistorický kontext (doba vzniku díla + umělecký směr); kontext tvorby autora.

Další autoři tvořící v tomto období a jejich stěžejní díla.

Doba vzniku díla: 2.polovina 19. století

Umělecký směr: Doznívání Národního Obrození, čtvrtá fáze (50.léta 19.století), počátky Realismu.

Realismus = umělecký směr, vznikl ve Francii v 2. polovině 19. století, jde o reálné zobrazení skutečnosti, přímá kritika absolutismu, snaha o zobrazení reality

Kontext tvorby autora:

Karel Havlíček Borovský (1821-1856)

ŽIVOT:

-český básník, novinář a literární kritik

-studoval teologii, ale brzy zaujal kritický postoj k církvi

-vstoupil do kněžského semináře, ale jelikož se mu nelíbily poměry, které

zde panovaly, byl odtud vyloučen

-začal se podepisovat Borovský podle svého místa narození

-v Moskvě působil jako vychovatel

-bojoval proti absolutismu

-začal se věnovat novinářské činnosti

-působil jako redaktor Pražských novin

-založil vlastní deník Národní noviny

-byl několikrát souzen a roku 1851 byl zatčen a odvezen do tyrolského Brixenu, kde musel žít ve vyhnanství 3 roky (zde napsal díla Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest. sv. Vladimíra)

DÍLO:

Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest.sv. Vladimíra, Epigramy (epigram = krátká satirická báseň, vyjadřuje naléhavou myšlenku (pointu), pochází z antiky)

Další autoři tvořící v tomto období a jejich stěžejní díla

Karel Jaromír Erben – Kytice, České Pohádky (Zlatovláska, Otesánek, Tři zlaté vlasy děda Vševěda), Božena Němcová – Babička, Divá Bára, Karel Hynek Mácha – Máj, Josef Kajetán Tyl – Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka

2. Literární druh: poezie, literární žánr: epická báseň, forma vyprávění: er-forma, kompozice: chronologická, časoprostor díla: z důvodu cenzury se odehrává v Irském království, ale je myšleno na Rakousko-uhersko a na vládu Ferdinanda I. Dobrotivého

U poezie – druh verše: volný verš, pravidelnost/nepravidelnost slok, rým, lyrický subjekt: vševědoucí vypravěč, 37 slok, každá sloka je tvořena 7 verši nepravidelný druh rýmu: 1. a 3 verš se nerýmuje (ABCBDDB)

3. Postavy a jejich charakteristika. U poezie – inspirace.

Král Lávra – dobromyslný, přihlouplý ale poctivý panovník, holit a stříhat se nechává jen jednou do roka, skrývá své oslí uši, zároveň krutý – nechává popravit nevinné holiče, bojí se vyzrazení tajemství

Kukulín – holič, syn vdovy, poctivý, jako jediný z holičů zůstal na živu, král mu svěřil tajemství, tajemství ho tíží – pošeptá ho do Viklovské vrby

Červíček – muzikant, ztratil kolíček z basy, z Viklovské vrby uřízl větev na nový kolíček, na bále jeho basa z vrby vyzradila královo tajemství

Kukulínova matka – vdova, má jen jednoho syna, přimluví se u krále, zachrání Kukulína před šibenici