Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




MZ-ústní-část

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (25.07 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

čísla, obvykle v minulém čase

- podle vyprávěcí roviny se rozlišuje:

vševědoucí vypravěč – vystupuje v er-formě, rozebírá a sleduje jednání všech postav,

stojí „nad“ příběhem

např. V. Dyk - Krysař

personální vypravěč – vystupuje v ich-formě, vypravěčem je jedna z postav příběhu

např. V. Nabokov – Lolita

neosobní vypravěč – vystupuje v er-formě, zaznamenává chování postav, ale „nevidí“

do jejich nitra

např. V. Páral – Soukromá vichřice

lyrický subjekt = mluvčí básnického díla

postava

- jmenujte osoby, které vystupují v úryvku, ale i v celé knize, a charakterizujte je

dělení:

hlavní/vedlejší/epizodická/fiktivní (v ději nevystupuje přímo, např. Godot)

kladná/neutrální/záporná

vyprávěcí způsoby

přímá řeč – vyjadřuje promluvu postavy, je oddělena uvozovkami

např. Pavel sáhl po její ruce a řekl: „Pojď, tady nemůžeme zůstat.“

polopřímá řeč – vyjadřuje vnitřní monolog nebo dialog propojený s pásmem vypravěče,

vyjadřuje citové stavy postav, neodděluje se uvozovkami

např. Pavel sáhl po její ruce, ne, tady nemohou zůstat.

nevlastní přímá řeč – vnitřní monolog postavy, neodděluje se uvozovkami

např. Pavel sáhl po její ruce, pojď, tady nemůžeme zůstat.

nepřímá řeč – reprodukce řeči postavy vypravěčem, neodděluje se uvozovkami

např. Pavel sáhl po její ruce a řekl, že tady nemohou zůstat.

typy promluv

pásmo vypravěče – promluva, kterou pronáší vypravěč ich-formou nebo er-formou

monolog – promluva jedné postavy, která není součástí dialogu

  • souvislá a nepřerušovaná promluva jedné z postav

dialog – promluva dvou a více postav; rozhovor

veršová výstavba

- týká se pouze poezie

- určit, kolik slok a veršů obsahuje úryvek

- určit druh rýmu:

střídavý: a, b, a, b

Poledne v tom okamžení, A

táta přijde z roboty: B

a mně hasne u vaření A

pro tebe, ty zlobo, ty! B

sdružený: a, a, b, b

Sedí babka při ohnisku, A

měří vodu z misky v misku, A

dvanáct misek v jedné řadě. B

Pán u baby na poradě. B

obkročný: a, b, b, a

Šuhaj z Hané práce hledí a dbá, A

aniž v díle prahne po děvuše, B

ví, že žena raz za práh přikluše, B

tři dny a tři noci bude svatba. A

přerývaný: a, b, c, b / a, b, c, a

Hoj, ty štědrý večere, A

ty tajemný svátku! B

Cože komu dobrého C

neseš na památku B

postupný rým: a, b, c, d; a, b, c, d

V pokladu zapředeném A

v svit tmy, plující splavem, B

vše sněží a vše splývá. C

Proč na vás zapomenem A

sny naše v jitru plavém B

již do oken se dívá. C

volný rým: nemá pravidelné schéma

III.Část

jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

- týká se pouze prózy a dramatu

- jednotlivá slova vyhledat, pojmenovat a citovat

- rozlišit:

slova spisovná – neutrální (pes)

hovorová (spacák)

knižní (oř)

básnická = poetismy (luna)

archaismy – slova zastaralá (hvozd)

Témata, do kterých materiál patří