MZ-ústní-část

historismy – slova označující zaniklé skutečnosti (palcát)

neologismy – slova nově utvořená (Smuténka)

přechodníky – archaické tvary sloves (vstávajíc)

citoslovce (kšá, hú, hrrr)

termíny – odborné názvy (pálená cihla)

slova nespisovná – obecná čeština (von, pěknej)

citově zabarvená slova (zlatíčko, kretén)

nářeční – slova vázaná na území (šufánek)

slang – mluva zájmové skupiny (perón, tělák)

argot – mluva spodiny společnosti (háčko = heroin)

vulgarismy – sprostá slova

+ zdůvodnit, proč je autor využil

např. navození atmosféry historické epochy, napodobení mluvy mládeže, navození básnické atmosféry, realistické zachycení mluvy na vsi,…

● tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

- nalézt, pojmenovat a citovat

tropy:

metafora – nepřímé pojmenování na základě vnější podobnosti (hlad - nejlepší kuchař)

metonymie – nepřímé pojmenování na základě vnitřní souvislosti (půjčil si Kunderu)

personifikace – zosobnění (stromy šeptaly)

přirovnání – porovnání dvou jevů se společným rysem (chová se jako vůl)

epiteton – básnický přívlastek (nejčokoládovější čokoláda, krutopřísný vtip)

hyperbola – nadsázka (sto let v šachtě žil)

eufemismus – zjemnění nepříjemné skutečnosti (usnout navěky = zemřít)

dysfemismus – zhrubění skutečnosti (pazoura = ruka)

oxymóron – nelogické spojení slov (mrtvé milenky cit)

synekdocha – záměna části za celek (přišel o střechu nad hlavou)

ironie – řečené je myšleno obráceně (Tobě to ale sluší!)

figury:

- určují se pouze v poezii

opakování téhož slova krátce za sebou = epizeuxis

opakování slov na začátku veršů = anafora

opakování slov na konci veršů = epifora

opakování slova na konci jednoho a na začátku druhého verše = epanastrofa

● kontext autorovy tvorby

- zjistěte, v jaké části autorovy tvorby dílo vzniklo

např. prvotina, vrcholné dílo, dílo ze závěrečného období autorova života, dílo vydané po autorově smrti

● literární / obecně kulturní kontext

- zařadit autora do století, půlstoletí, uměleckého slohu, literárního proudu

např. 1. pol. 19. stol. = romantismus; období mezi dvěma světovými válkami – 1. pol. 20. stol. – demokratický proud

- říct základní rysy a další zástupce daného směru

Charakteristika neuměleckého textu

I.Část

● souvislost mezi výňatky

- nalézt a vyjádřit společné téma uměleckého a neuměleckého textu, své tvrzení zdůvodnit

● hlavní myšlenka textu

- říct vlastními slovy, o čem pojednává text; postihnout ústřední téma

● podstatné a nepodstatné informace

- najít v textu pasáže, které nesou základní informace

- najít v textu pasáže/slova, která by bylo možné vypustit

např. slova uvedená v závorkách, menším písmem, vysvětlivky, nadbytečná synonyma

● různé způsoby čtení a interpretace textu