Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




17A - Reformy meidži v Japonsku; význam v dalším vývoji země. Srovnání se soudobým vývojem v Číně.

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (74.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

17A) Reformy meidži v Japonsku; význam v dalším vývoji země. Srovnání se soudobým vývojem v Číně.

1) Japonsko

Malý exkurz do předchozích období: V Japonsku je oficiálně nejvyšším představitelem císař, ale v praxi to vypadá tak, že je jen nejvyšším náboženským představitelem a sídlí v Kjotu, ale ve skutečnosti vládne šogun – vojenský velitel sídlící v Edu (dnešní Tokio). Šogunát vznikl už roku 1192. Po dlouhou dobu byl dědičný pro rod Ašikagava (1338-1573), později od roku 1603 pro rod Tokugava. Tento rod se rozhodl uzavřít Japonsko před cizinci – 1634 jsou vyhoštěni Španělé i Portugalci (s nimi i křesť. misionáři) a o 2 roky později je vydán zákaz opustit zemi a zase se do ní vrátit. Jediný, komu se podařilo udržet alespoň minimální kontakt, jsou Holanďané. Byli ale vyhoštěni na malý ostrůvek před Nagasaki a mohli přijímat jen 1 loď ročně.

Japonsko se skládalo asi z 260 autonomních knížectví. Knížata byla podřízena šogunovi na základě lení závislosti. Vojenskou sílu Japonska tvořili samurajové, podléhající vždy jen svému přímému nadřízenému, tj. většinou knížeti. Tvořili privilegovanou vrstvu obyvatelstva, nikdo jiný nesměl nosit zbraň.

První polovina 19. století v Japonsku: Zahraniční země se postupně čím dál více pokoušejí odpor Japonska k cizincům zlomit. Roku 1792 se pokouší Adam Laksman v čele ruského poselství o navázání obchodních styků, ale získá jen povolení pro 1 loď, která smí vplout do Nagasaki a zde žádat o navázání styků. Toto povolení využije až Nikolaj Rezanov roku 1804, ale navázání kontaktů mezi zeměmi je zamítnuto.

Čas od času dojde k náhodnému setkání s loděmi Velké Británie či USA, které stále více pronikají na Dálný Východ. Japonsko ale reaguje 1825 nařízením, podle něhož má být každá cizí loď od japon. břehů zahnána. Až roku 1842 je toto nařízení zmírněno. Cizím lodím mohly být poskytnuty zásoby vody a potravin.

V letech 1830-1844 probíhají v Japonsku reformy tempó. Místo modernizace se však pouze snaží zastavit rozklad feudální společnosti a zlepšit postavení vojenské šlechty (samurajové jsou vyzíváni k šetrnosti, mravnému životu a pěstování vojenského umění). V obchodu jsou rozpuštěny všechny sdružení, od bohatého měšťanstva jsou vymáhány půjčky šogunátu, to však přináší hospodář. chaos, a tak jsou roku 1843 reformy zastaveny, aniž by bylo dosaženo úplné realizace.

V některých knížectvích však zároveň proběhly reformy správní a vojenské, rozumější reformy, které nebyli řízeny šogunátem. Rozvíjela se také manufakturní výroba. To všechno přineslo v některých knížectvích vzestup nižšího samurajstva, které prosazuje heslo sonnó (=úcta k císaři) džói (=zapuzení cizinců). Jedná se především o knížectví Sacuma, Čóšů a Tosy.

Témata, do kterých materiál patří