17A - Reformy meidži v Japonsku; význam v dalším vývoji země. Srovnání se soudobým vývojem v Číně.

Násilné přerušení izolace Japonska: V roce 1853 se v Edu objevilo 8 válečných lodí pod vedením Perryho s dopisem amerického prezidenta Fillmorea požadující uzavření smlouvy o obchodu. Šogun si vyžádal roční lhůtu na rozmyšlenou a zároveň udělal něco, co se již léta v Japonsku nestalo. Požádal o radu císařský dvůr a některá knížata. Ti však razantně styky s USA zamítli. Žádost o radu bývá vykládána jako důkaz úpadku šogunátu. Proto také období let 1853-1868 bývá chápáno jako postupný konec šogunátu.

Roku 1854 se Perry vrátil pro odpověď. Pod hrozbou zbraní šogunát ustupuje a podepisuje v Kanagawě s USA smlouvu o přátelství a míru – jedná se o nerovnoprávnou smlouvu. V následujícím roce uzavřelo Japonsko obdobné smlouvy i s Británií, Ruskem a Nizozemím.

V letech 1856-1858 probíhala další jednání s USA s konzulem Townsedem Harrisem. USA získalo právo exteritoriality (tj. Američani budou v Japonsku souzeni podle americ. práva) a volný pohyb v otevřených přístavech, jejichž počet narostl.

Císařský dvůr naléhá na šogunát, aby přerušil styky s cizinci. Dochází k různým potyčkám při vzájemném kontaktu. Ale vždy se ukáže, že Japonci nemají nejmenší šanci porazit vyspělé velmoci. Proto hnutí sonnó džói přehodnocuje své postoje – je třeba se od cizinců učit a zreformovat celé Japonsko. Vytváří se nová radikální skupina s cílem svrhnout šogunát včele s nižšími samuraji knížectví Sacuma, Čóšů a Tosy. Tato knížectví začíná také tiše podporovat Británie, zatímco Francie podporuje spíše šogunát.

Svržení šogunátu: V roce 1867 umírá dosavadní císař a nastupuje patnáctiletý Mucuhito (vládne až do 1912 a posmrtně získává jméno Meidži). Roku 1868 koalice Sacuma-Čošů obsadila císařský palác. Bylo přečteno prohlášení o obnovení císařské moci a zrušení šogunátu. Rod Tokugawů byl postaven na stejnou úroveň jako ostatní rody. Samotný šógun Keiki byl ochoten výsledky převratu akceptovat, ale příslušníci vedlejších větví jeho rodu se rozhodli nepříznivý sled událostí zvrátit. Keiki tedy vzdoruje a prchá do Eda. Tím začíná série ozbrojených střetů, nazývaných někdy válkou občanskou. Do konce téhož roku však nastal klid.

Reformy meidži (osvěty): Pod tímto termínem rozumíme řadu radikálních reforem, včetně obnovení císařské moci (také označováno jako restaurace Meidži). Jejich společným cílem byla modernizace Japonska.

Roku 1868 byl vydán manifest nazvaný Císařská přísaha, v němž bylo mimo jiné uvedeno, že „špatné zvyky minulosti musejí být odstraněny“ a „po celém světě budou sbírány znalosti k posílení základů císařské vlády“. Tím bylo naznačeno, že Japonsko ví, že může vyhnat cizince jedině, když dosáhne stejné vojenské a průmyslové úrovně.

Byla zřízena státní rada (Dadžókan), kde byla naznačena dělba moci. Zákonodárný orgán se skládal z horní komory – zástupci císařského rodu, dvorské šlechty, knížat a samurajů – a z dolní komory – 1-3 zástupci z každého knížectví jmenovaných knížetem. Rada byla zrušena roku 1885, kdy byla zřízena vláda složená z předsedy a rezortních ministrů.