17A - Reformy meidži v Japonsku; význam v dalším vývoji země. Srovnání se soudobým vývojem v Číně.

První opiová válka 1839-1842: Británie ostřelovala z válečných lodí Kanton a Čína reagovala zákazem veškerého obchodu. Británie se stáhla na Hongkong a pak postupně útočila na další místa. Válka byla ukončena dne 29. srpna 1842 nankingskou mírovou smlouvou, což byla první nerovnoprávná smlouva v čínských dějinách. Čína musela pro zahraniční obchod otevřít 5 přístavů: Kanton, Šanghaj aj. a zároveň ztratila celní autonomii. Británie získala na věčné časy Hongkong. V následujícím roce si Británie navíc vymohla právo exteritoriality. Obdobné smlouvy byli v roce 1844 podepsány i s USA a Francií.

Tajpingské povstání: Číňani se bouřili proti nedostatku potravin, stěžovali si na málo obdělávané půdy a vysoké daně, protivládní výzvy. Trvalo od roku 1850 do 1864 a ovládlo prakticky celou jižní část země (kolem řeky Jang´c). V roce 1853 dobili Nanking a udělali z něj nové hlavní město Nebeského státu veliké rovnosti. V roce 1856 dochází ve vedení povstání k rozkolu a navíc neuspěje tažení na sever proti Čingům. K těm se nakonec v roce 1862 připojili západní velmoci a ti pomohli povstání porazit - 1864.

Druhá opiová válka: Británie a Francie chtějí upravit předchozí smlouvy. Vyprovokováno 1856 zatčením britské posádky lodi, a tak začala válka. Británie ale musela boj opustit kvůli současnému povstání v Indii. Roku 1858 boje obnoveny a v červnu uzavřena v Tiencinu mírová smlouva. Povolena přítomnost zástupců v Pekingu, volný pohyb po Číně, otevřeny další přístavy. Dále snižována obchodní cla a oficiální legalizace obchodu s opiem.

Třetí opiová válka 1859-1860: Předchozí dohodnuté smlouvy se mají ratifikovat v Pekingu, ale velmoci poslali na tuto akci jako doprovod 19 válečných lodí, což Číňany vyprovokovalo. Během následných bojů byl vypleněn a spálen císařský letní palác. V říjnu 1860 uzavřeny Pekingské konvence, které potvrdili předchozí dohody z Tiencinu. Navíc musí Čína vyplatit odškodné a Británie získala jižní část Ťioulungského poloostrova (naproti Hongkongu).

Mocnosti také získali právo vyvážet kulie, což prakticky znamená obchod s otroky.

Roku 1861 zemřel dosavadní císař a nový byl neplnoletý, proto za něj vládne regentská rada v čele s bývalou císařovou konkubínou Cch-si. Podporuje tzv. skupinu „sebeposílení“ monarchie, což znamenalo zříci se tradiční izolace, reformovat správní aparát, finance, školský systém, reorganizovat armádu a námořnictvo – přesto stále chtějí uchovat staré feudální poměry. Proti reformám se stavěly konzervativní kruhy, které viděli v technických novinkách západu ohrožení dávného odkazu předků. Byli proti zvaní cizích učitelů a vysílání vlastních studentů do zahraničí.

Roku 1858 byla vymezena ajguňskou smlouvou rusko-čínská hranice. Roku 1885 byla v Tiencinu podepsána smlouva s Francií, ve které se Čína vzdala Vietnamu. Válka s Japonskem 1894-1895 dokázala, že vojenská výzbroj Číny je zastaralá (investice mizeli v kapsách soukromníků).