B 05 - Politický a vojenský průběh druhé světové války

B 5 – POLITICKÝ A VOJENSKÝ PRŮBĚH 2. SV. V.

Počátky konfliktu:

Počáteční období války probíhalo od počátku podzimu 1939 do konce zimy 1940 ve znamení německé a sovětské agrese proti sousedním státům. 1. září 1939 Němci bez vypovězení války napadli Polsko.1 Itálie ačkoliv byla s Německem spojena v rámci ocelového paktu, se o den později prohlásila za stát „válku nevedoucí“. Musslini se obával vojenské nepřipravenosti Itálie, že se bezúspěšně pokusil na přelomu srpna a září získat Hitlera pro ideu mezinárodní konference k řešení „polského problému“ podle vzoru mnichovské konference. S touto výzvou se také obrátil i na Británii a Francii, ty si ale kladly podmínku stažení německých jednotek z Polska. K tomu ale Hitler nebyl ochoten ⇒ 3. září vyhlásila Británie a Francie Německu nepřátelství. Britský příklad následovaly i Jihoafrická unie s Kanadou. Koordinačním orgánem se stala Nejvyšší spojenecká rada. Válečné akce na západě byly omezeny v prostoru francouzské Maginotovy linie a německého Západního valu (vžilo se pro ně označení tzv. podivná válka nebo válka vsedě). Boje v Polsku trvaly do 14. září 2 a přinesly mu jen zbytečné ztráty. Němci měli značnou převahu nejen ve vojenské technice, ale i v živé síle (polská armáda nestačila dokončit mobilizaci). Navíc Polsko bylo ohroženo ze všech směrů: ze severu a západu Německem, z jihu Slovenskem (první německý válečný spojenec) a z východu Sovětským svazem.

Sovětská vojska překročila polské hranice 17. září, obsazená území byla připojena k Ukrajině a Bílé Rusi. Obránci Varšavy kapitulovaly 27. září, poslední polské jednotky vzdorovaly do 6. října. Polská vláda přesídlila do Londýna a v jejím čel stanul vrchní velitel polské armády v exilu Wladyslaw Sikorski. Němci ze zbytku polského území zhruba na východ od linie Varšava – Krakov až po řeku Bug vytvořili Generální gouvernement spravovaný Hansem Frankem.3 Plánovitě vyprázdněný prostor měl být poněmčen ⇒ říjen – listopad 1939 Německo uzavírá řadu smluv s Itálií, SSSR a pobaltskými státy o přesídlení etnických Němců do bývalého Polska. Říšským komisařem „pro posílení němectví“ se stal Heinrich Himmler.

6. října Hitler nabídl západním mocnostem mír za předpokladu, že uznají platnost německého uspořádání polských poměrů ⇒ byl odmítnut. Turecko pak uzavřelo smlouvu s Británií a Francií.

⇒ těžiště bojů se přesouvá na moře a oceány. Únor 1940 – britské válečné lodě zajaly v norských vodách německý parník Altmark. Německo vyhlásilo později tento incident za záminku k útoku na Dánsko a Norsko.

Na základě německo – sovětské smlouvy o přátelství a hranicích z 28. září 1939 přešla Litva do sovětské zájmové sféry, Němci si podrželi jako kompenzaci strategicky důležité město Suwalki a části lublinského a varšavského vojvodství. Vzápětí vnutilo SSSR nerovnoprávné smlouvy Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Německo-sovětská smlouva ponechávala Sovětům volnou ruku vůči Finsku. 30. listopadu 1939 sovětská vojska zaútočila proti finským obranným postavením na Karelské šíji (tzv. Mannerheimova linie.) ⇒ vyloučení SSSR ze Společnosti národů. Němci uzavřeli se SSSR 11.2. 1940 obchodní smlouvu.