Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Rozdělení středověkého státu - typy forem

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21.13 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Středověký stát

  • na konec středověku existují různé názory (objevení Ameriky 1492, humanismus, liberální revoluce v 18. a 19. stol.)

1. raný, centralizovaný stát

  • centralizovanost je výrazným znakem

  • panovník (vyvinul se z kmenového náčelníka) má ve svých rukou státní moc, ta je uplatňována vůči všem podřízeným

  • centralizovaný stát se vyvinul z toho, že stát musel řešit úkoly, k jejichž zvládnutí bylo centralizace potřeba

  • vzniká dvojím způsobem:

1. tam, kde už státní organizace starověkého typu byla (na území býv. řím. říše), obyvatelstvo státnost zažilo

2. "na zelené louce" (u Slovanů, Germánů), kde nikdy žádná státnost nebyla, státnost je třeba zdůvodnit ­ zvolili zdůvodnění křesťanstvím, panovník je bohem dosazený (např. Karel II., z boží milosti král)

  • ranost ­- 1. stát je historicky prvním státem, 2. ranost v sobě zahrnuje i nedokonalost

  • např. franská říše -­ po celou dobu trvání neměla hlavní město (Cáchy byly pouze duchovním a náb. centrem), v čele byl král, měl vojenskou družinu (za Karla Velikého byla vojskem), Karel s družinou objížděl jednotlivé země, vybral poplatky a daně, vládce dané země musel stvrdit poslušnost, když odjeli, začal vládce kout pikle (např. se nepovažoval za část franské říše) -­ ranost spočívala v tom, že moc nepůsobila automaticky a bezprostředně

  • nebylo tady vědomí státnosti

2. rozdrobený, decentralizovaný stát

  • feudální systém výroby se vyvíjel soběstačně-autonomním způsobem (každá vesnice vyrobila tolik, aby byla soběstačná) -­ to nepřinášelo potřebu směny a vzniku měst, kde by se tato směna konala

  • vrchnost dané země chtěl být i vládcem hospodářským a politickým, začala si pomalu dělat, co chtěla, aniž by jí v tom někdo zabránil

  • tato vrchnost začíná jednat s panovníkem jako se sobě rovným

  • vzniká zásada, že "panovník je prvním mezi rovnými"

  • "ty jsi náš král, a my jsme tvoji páni" (pán = vyšší šlechta, ale zároveň pán je ten, kdo může někomu nařizovat)

  • zvykem bylo drobit území a tím uchlácholit požadavky a tlumit mocenské nároky potomků

  • tento typ státu je velmi nebezpečný, protože znamená oslabení

  • formy zániku státu

1. na troskách říše vznikly jiné státy (Byzanc)

2. na několik set let, pak obnova (Rusko)

3. přetrvání rozdrobenosti, pak zánik (Polsko) -­ byl obnoven po mnoha stech letech za jiných historických okolností

3. stavovská monarchie

  • jako první vytvořila pojem státu a státnosti (představitelem státnosti stavovský orgán, státu vládl na základě pověření panovník)

  • základní příčinou vzniku ekonomický pokrok ­ hospodářství překonalo stín soběstačnosti, vesnice začala produkovat více, než spotřebovala, vznikla potřeba směny, to mělo za následek specializaci a kooperaci

  • vzniká přirozená potřeba vazeb mezi vesnicemi (vytváří se trh, obchod, směna, vznikají pojmy ekvivalence, peníze, jejich hodnota, cena, elementární peněžní i finanční instituce, základy bankovnictví, pojiš ovnictví) -­ vznikají města jako centra směny, obchodu, peněžnictví (města existovala i dříve, ale vznikala jen jako vojenské pevnosti)

  • aby k těmto hospodářským procesům mohlo docházet, musely být vybudovány vztahy mezi jednotlivými kraji, relativně bezpečné cesty

  • bylo třeba skloubit tendenci hospodářského pokroku s nedůvěrou a obavou šlechty jako nejvýznamnější polit. síly v zemi s mocí panovníka

    • tento problém byl vyřešen stavovskou monarchií (centralizovaným státem s posílenou mocí panovníka), rovnováhou politické moci panovníka byla polit. moc stavů (např. anglický parlament, ruská duma, český zemský sněm)

    • tato hypotetická rovnováha sil však v praxi neexistovala absolutně (duševně slabého panovníka ovlivňovaly sněmy, nebo naopak)

Témata, do kterých materiál patří