B 05 - Politický a vojenský průběh druhé světové války
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Americký státní podtajemník Summer Welles se pokusil zprostředkovat mírová jednání mezi Francií, VB a Německem, aby byl zajištěn společný postup proti sovětské agresi. ALE ! sovětská vojska prolomila finskou obranu a pohrozila Finsku dosazením loutkové „dělnicko-rolnické“ vlády. ⇒ 12.3. 1940 mírová smlouva mezi SSSR a Finskem-tato smlouva přinesla SSSR územní zisky na úkor Finska, licenci na využití finských železnic a pronájem námořní základny ve finském Hankö.
V létě 1940 Sovětský svaz okupoval nejprve rumunskou Besarábii a severní Bukovinu, poté jeho agenti nastolili prosovětské vlády v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. V jejich čele stáli litevský spisovatel Justas Paleckis, lotyšský přírodovědec August Kirchenstein a estonský básník Johannes Vares. Pobaltské země se staly sovětskými republikami, kde propukla stalinská genocida.
Násilná změna mongolsko-mandžuské hranice v Asii: 20.-31. srpna 1939 zde sovětská vojska vybojovala na Japoncích důležité předmostí na východním břehu řeky Chalchyn.
Německé tažení na sever a na západ
Od počátku roku 1940 se Němci připravují na okupaci Dánska a Norska. 9. dubna 1940 Němci bez boje obsadili Dánsko a zahájili vyloďovací operace v Norsku ⇒ 8. června poražen urputně hájený Narvik, norský král Haakon VII. odešel do Londýna, kde vytvořil exilovou vládu. V Norsku byli pod dohledem říšského komisaře Josefa Terbovena dočasně připuštěni k vládě kolaboranti v čele s Vidkunem Quislingem. Dánská vláda i s králem Kristiánem X. se ocitla pod kontrolou německých zplnomocněnců.
10. května 1940 Němci bez vyhlášení války obsadili Belgii, Nizozemí a Lucembursko a zahájili tak realizaci plánu Žlutý. Během pěti dnů nizozemská vláda kapitulovala a královna Vilemína vytváří také exilovou vládu v Londýně.
26. května kapitulovala Belgie, jejíž král Leopold III. Odmítl opustit zemi. Premiér Hubert Pierlot s ministry své vlády však z Londýna vyhlásili pokračování boje Německu, které naopak podpořilo pozice belgického fašisty Léona Degrella. Belgické kraje Eupen a Malmédy i Lucembursko byly připojeny k Říši.
Bitva o Francii: začíná 5. května 1940 německou ofenzívou. 14. června byla Paříž vydána bez boje a nová Pétainova vláda začala hledat cestu k separátním jednáním s Německem. Odmítla přitom plán Winstona Churchilla na vytvoření britsko-francouzské unie, čímž zajistila Churchillovu podporu generálu Charlesi de Gaullovi, který 18.6. vytvořil v Londýně prozatímní výbor Svobodná Francie a vyzval k pokračování boje proti Němcům.
10. června vstupuje Itálie do války, podílí se i na válečných akcích proti Francii, ale Italům se příliš nedařilo.4 22. června si Němci vynutili podepsání příměří s Francií v Compiégne (chápali to jako odvetu za prohranou 1. sv.v.) krátce na to bylo v Římě podepsáno i francouzské příměří s Itálií za mírnějších podmínek. Severní část Francie a její celé atlantické pobřeží obsadili Němci, zatímco jihovýchodní část spravovala loutková vláda se sídlem ve Vichy. V jejím čele stanul 10. července Philippe Pétain.