B 05 - Politický a vojenský průběh druhé světové války
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Pakt tří ponechával Německu s Itálií volnou ruku v Evropě a Japonsku v Asii, čímž se cítily nejvíce být ohroženo USA. Americký kongres se rozhodl přikročit k výstavbě válečného loďstva pro dva oceány-Atlantik a Pacifik. 7. prosince 1941 Japonci zaútočili na americký přístav Pearl Harbour na Havajských ostrovech. Druhý den vypověděly Spojené státy válku Japonsku a 11. prosince Německu a Itálii. Naopak USA vypověděly válku Německo a satelitní státy Osy, včetně Slovenska. Těmto satelitům vypověděla válku VB ⇒ globální charakter války!
DIPLOMATICKÉ AKCE BĚHEM VÁLKY
Anglo – americké spojenectví:
Spojenectví mezi USA a VB probíhalo ve všech oblastech od diplomacie a vojenské spolupráce až po úzké hospodářské kontakty i koordinaci vědeckého výzkumu. I přesto byla mezi nimi řada rozporů (zejména v názoru na britské impérium, na mezinárodní ekonomické vztahy..) jejich spojenectví byla reprezentována schůzkami Roosevelta a Churchilla.
První washingtonská konference (22. 12. 1941-14.1. 1942) –dohoda mezi oběma stranami o koordinovaném postupu ve válce, jako prioritní byly stanoveny válečné operace v Evropě proti Německu a jeho spojencům. Jako prvotní cíl bylo označeno obsazení severní Afriky a likvidace nepřátelských jednotek ve Středomoří. Uzavřena také dohoda o zvýšení materiální pomoci Sovětskému svazu. Od ledna 1942 vytvořen Spojený výbor náčelníků štábů se sídlem ve Washingtonu, jenž koordinoval akce západních spojenců na všech válčištích.
Druhá washingtonská konference (18. – 26. června 1942) – oba představitelé potvrdili původně dohodnuté plány na vedení války, Američané poskytli rychlou materiální pomoc Britům v Africe, což umožnilo pozdější zvrat v bojích u El-Alamejnu. Jedním z nejvýznamnějších projednávaných témat se stalo tzv. Tube Alloys (krycí označení pro výzkum a výrobu atomové zbraně).
Konference v Casablance (14. – 24. ledna 1943) – byla zaměřena jednak na projednávání dalšího vojenského postupu ve středomoří a přípravy vylodění v severní Francii, jednak na dosažení konsensu mezi představiteli francouzského odboje. Jedním z nejdůležitějších výsledků konference byla dohoda o požadavku „bezpodmínečné kapitulace“ protivníka.
Třetí setkání ve Washingtonu (12. – 27. května 1943) – došlo k dohodě o vylodění spojeneckých vojsk na Sicílii a k pokusu vyřadit Itálii z války mírovým jednáním . mělo být také dosaženo dohody s Tureckem o jeho zapojení do války na straně Spojenců. Byly řešeny také otázky poválečného vývoje, za základ mírového uspořádání byl postaven spojenecký svazek mezi VB a USA.
Konference v Quebeku (14. – 24. srpna 1943)-týkala se především spojenecké invaze na evropský kontinent – do Itálie. Došlo k dohodě mezi oběma státníky o případné rekci na italskou žádost o příměří. Předběžně byl naplánován termín vylodění v severní Francii na léto 1944. větší pozornost byla věnována Tichomoří, kde došlo k dohodě o britském podílu na útočných operacích v JV Asii.