Vazba knihy + její výzdoba

Vazba knihy

práce knihvazače: skládání složek -> šití složek -> vytvoření desek a zdobení jejich pokryvu

• nejdříve se listy vkládaly do sebe -> úbytek materiálu

• ve 3. stol. n. l. sekta manichejských vymyslela složku:

• binio 2 dvojlisty = 4 listy = 8 stran

• ternio 3 dvojlisty = 6 listů = 12 stran

• quaternio (=kvatern) 4 dvojlisty = 8 listů = 16 stran

• quinternio (=kvintern) 5 dvojlistů = 10 listů = 20 stran

• sexternio (=sextern) 6 dvojlistů = 12 listů = 24 stran

  • Pro přední stranu bylo užíváno písmene r (recto)

  • pro zadní stranu písmene v (verso)

• složky se vázaly pomocí provrtané desky, kterou byly protaženy provázky

• nahoře se obšívalo (aby se složky nerozjížděly) -> vznik kapitálek

• u větších knih se kusem pergamenu přelepil hřbet -> desky se přetáhly kůží (založeny na přídeští) -> ještě než se obtáhla, připevnily se spony

• někdy na přídeští list pergamenu

• formáty: údaje velikosti je třeba udávat přesně na mm, resp. alespoň na poloviny cm

  • největší formát (nad cca 20 cm) = foliový

  • kvartový (do 20 cm)

  • oktávový (do 15 cm)

Vazby knih

• pergamenová – z pergamenu, plochý hřbet, lesklejší→méně hodnotná a náročná vazba, nemá vazy; i barevně natíraný, zlacený, malovaný→darované knihy (oslavné tisky, poděkování...)

• includo - v 19. st., bez vazeb, kupovali si předkové, až do pol. 19. st. si knihy svazoval majitel

• textilní – od stv, ale málo doch., např. hedvábí s Au tiskem, na Kodexu Vyšehradském

• papírové – i polokožené; baroko – turecký = tragantový papír – malovaný škrobený papír, úřední knihy v polokožených vazbách; kvaterny se odlišovaly podle malby na hřbetě

• sienské – deska pokryta plavenou křídou a pak pomalovaná

• gotické dvojče – 2 knihy s 1 společnou deskou, chvilku i v baroku

• knihy na nožičkách, uzavíratelné do krabic, obalená vazba – kůže zůstala trčet

• sáčková/kapsová – obal se přetáhl přes přední ořízku, vypadalo jako obálka – nedochovaly se, na sochách

• uzamykatelné knihy – úřední, i připoutané na řetěz; liber catenates – knihovny kolejí a kl., proti krádeži

• 2/2 16.st. – masivní rozšíření knihtisku→mnoho, dostupné, problém s umístěním

• změna knihvazačské práce – inspirace orientem (ušlechtilá kůže, zlacení, místo dřeva lepenka→lehčí)

• perská laková – lepenková, obarvená vodovými barvami, lakování

• vydavatelská – 19. st., nakladatel opatří knihu vlastní vazbou, nevadí, že je každá jiná

• supralibris/exlibris – označení vlastníka knihy, zvenčí (hřbet, ořízka, vazba) / uvnitř (i monogramní)

• nejstarší – zlatnické = drahokamy vykládaný zlatý plech (pukly), se slonovinovými destičkami

• Plenář sv. Markéty = Břevnovské opatství – do desky uložená část ostatků sv. Markéty (1406)

• technika výzdoby: nejčastěji kosmo mřežovaná, hřbet nezdoben

• slepotisk = tupý hrot -> vyrážení do kůže - u román. vazeb, ve 13. stol. nahrazena řezbou do kůže

• řezba v kůži – vlhká kůže – pomocí jehličky rozrýsovaná – nožíkem se nařízly linie

  • puncování = jehlou na hrubý podklad -> moc drahé + roste počet knih -> upouští se od něj -> zase slepotisk, popř. kombinace