Křesťanská filosofie - počátky

Křesťanská filosofie

-počátek křesťanské filozofie-shodují se závěrečnou fází antiky. Šíření křesťanství započalo misionářskou činností apoštolů-Pavla, v polovině 2.století se ve všech částech Římské říše vyskytovaly křesťanské obce. Bezpočet křesťanů se muselo své víry zříci nebo vytrpět hrozná mučení. Za císaře Konstantina Velikého bylo křesťanství uznáno. Za Juliána Apostaty ),,Odpadlíka)- bylo křesťanství protěžováno.R.392-zákaz pohanských obětí- křesťanství prosadilo ve všech městech Římské říše. Na venkově se pohanství udrželo déle.

-barbaři-přijali křesťanské náboženství a antické duchovní dědictví= pokračovatelé a hlavní nositelé světodějinného vývoje

-pozdní středověk- styk křesťanství s arabskou a židovskou filozofií-splynutí ve dvou periodách- patristika a scholastika

Křesťanství

Vzniká v 1. století v římské provincii Judei, jeho zdrojem je židovské náboženství a filozofické směry konce helénismu. Prvotní křesťané usilují o dosažení sociální spravedlnosti a o obnovení morálních a náboženských norem. Bylo určeno všem bez rozdílu majetku nebo sociální příslušnosti. Zpočátku byli křesťané pronásledováni, ale postupně se křesťanství šíří do ostatních částí římského impéria a dokonce se stává oficiálním náboženstvím. Roku 313 ediktem Milánským římský císař Konstantin I. Zrovnoprávnil křesťanství a ostatní kulty a uznal instituci papežství (papež Silvestr I.)

Základním pramenem křesťanství je Bible (kronika lidstva, poezie, hist. textů), která vychází z věroučných textů židovských a křesťanských.

Starý zákon (vznikl v průběhu 1. tisíciletí př. n.l. v hebrejském kulturním prostředí) obsahuje tři části: Tóra (zákon) – pět knih Mojžíšových; Proroci – výroky a skutky proroků Izaiáše, Jeremiáše, Ezechieila aj.; Svaté spisy – Žalmy Jób, přísloví

Nový zákon (vznikl v 1. a 2. st.) obsahuje: Čtyři evangelia – Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo (Evangelium =

radostné zvěstování, líčí život a skutky Krista); Skutky apoštolů (život prvních křesťanů); Listy apoštolů (především apoštola Pavla); Zjevení Janovo (tzv. Apokalypsa)

Vývoj raného křesťanství

Nejvýznamnější jsou z tohoto období názory církevních otců (pater), kteří vytvářejí první teologicko - filozofické učení – patristiku.Patristika vznikla v 1. až 8.st.(r.800) a dělí se na tři období:

1. Apologetika: vznikají základy křesťanské teologie, snaží se zdůvodňovat a obhajovat křesťanství proti východním náboženstvím – jsou nuceni seznámit vyšší vrstvy s jejich filozofií. - řecky píší (ARISTIDES, JUSTINUS, ATHE NAGORÁS, THEOPHILOS), latinsky píší (MINUTIUS, TERTULIÁNUS).-uzavřeno r. 325-nicejský koncil

2. Dogmatika: vytváření základních pravidel; dogmata = nezvratná pravda, nepodléhá kritice a platí pro všechny. Řeší se tři druhy problémů (pomocí dogmat): Učení o Bohu a Boží trojici, Učení o Pánu Kristu, Problematika dědičného hříchu a svobodné lidské vůle). -Augustinus