Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Příčiny vzniku národů v 19. století - Křen

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.83 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Příčiny formování národů

Příčiny:

Kapitalismus „nové kapitalistické výrobní způsob relativizovali a překonával víceméně stabilní stereotypy feudální společnosti a současně vytvářeli zcela nové předpoklady pro sociální integraci sociální skupin a vrstev na kvalitativně nové úrovni.“

O. Urban nechápe kapitalismus „tvůrce“ národa, ale právě on byl rozhodujícím faktorem podnítil jeho utvoření: „ve svébytný sociálně ekonomický a sociálně politický celek.“ Stalo se tak prostřednictvím měšťanstva (buržoazie), které bylo mluvčím „třetího stavu“.

Proces národního uvědomování byl úzce svázán s procesem občanského uvědomování, emancipaci pozdně feudálního poddaného v moderního kapitalistického občana.

Chápe národně uvědomovací či národně obrozovací proces za součást mnohem širšího a dalekosáhlejších společenské přeměny, která se často spoje pouze literaturou, jazykem.

V otázce pojmosloví „pokládá za přiměřenější upustit od pojmu národní obrození a hovořit o formování moderní národní společnosti.“ Kritizuje ho s toho důvodu, že plně nepostihuje celou škálu jevu a problému, které se v tomto období objevily. „Na základě tradičního pojetí národního obrození nebylo možné vysvětlit proces utváření moderní české společnosti jako vnější diferenciace a vnitřní integrace určité sociální skupiny, vývoj její vnitřní sociální a politické diferenciace a dokonce ani ne vlastní podmínky a předpoklady samotného vytváření novodobého českého národa.“

V otázce periodizace opouští tradiční vymezení konce národního obrození tedy revolučních let 1848/49. Chápe politický program – proklamovaný v těchto letech, jako nadtřídní a celonárodní – naopak pouze za program „českého politického národa“, tedy vrstvy lidí, která byla aktivním mluvčím „politického národa“. Mimo tento národ se objevilo dělnictvo a početná vrstva vesnických a městských malovýrobců. Teprve s nástupem masového socialistického hnutí v devadesátých letech se tento ideál „jednoty národa“ rozpadl. Tento rozpad podle Urbana nebyl příznakem slabosti národní společnosti, ale naopak výrazem její síly a životaschopnosti.

Tzv. buržoazní revoluce v letech 1848/49 chápe Urban za další zlomových mezníku v transformaci společnosti. Tuto revoluci chápe jako sociální, která znamenal kvalitativní změnu v základních formách společnosti. Ukazuje to na sféře ekonomické (především zrušení poddanství a vznik trhu s půdou, nový rozvoj průmyslové revoluce, revoluce v dopravě a agrární revoluce atd.) sociální (rozklad feudálního systému, vnik nových výrobní vztahu a s tím související utvoření dvou tříd buržoazie a proletariátu atd.) a kulturně politické (rozpad filozofického idealismu, tedy ideální uspořádání společnosti bylo nahrazeno pozitivismem a evolucionismem, inklinujícím k filozofickému materialismu.

Témata, do kterých materiál patří