Historie a dělení diplomatického materiálu

Rozdělení diplomatického materiálu

Listina

= písemné svědectví o právním jednání s právní platností

- časově neomezená

- skládá se z pevných formulí:

protokol (invokace, intitulace, inskripce/adresa, salutace/zvěčňovací formule)

text (arenga, promulgace, narace, dispozice, sankce, koroborace)

eschatokol (subskripce, datace, aprekace)

- každá listina zakládá nové právo a zároveň jej dokazuje

Mandát = Patent

- uděluje rozkaz či nařízení podřízeným osobám a institucím

- na rozdíl od listiny má omezenou platnost

zaniká po splnění příkazu

- proto byly v minulosti likvidovány

- proto se jich dochovalo málo

- oproti listinám – jednodušší úprava

- používaná od středověku ve správních záležitostech, ověřován přitištěnou pečetí

manu datum = z rukou daný

List

= kancelářská písemnost

- obsahuje pouhé sdělení

- nemá právní obsah

- po skončení platnosti stejně jako mandáty ničeny

jen málo dochovaných originálů

většinou se dochovaly v opisech

Aktový materiál

= neověřené písemné svědectví bez právní platnosti o určitých předchozích právních jednáních a transakcích

Úřední akta

= písemné záznamy vzniklé při přípravných jednáních, která vedou k vydání listiny či mandátu

- různé žádosti, vyjádření k nim, protokoly, korespondence, koncepty, výpovědi svědků, přílohy

- ve větší míře až od 15. století

- do té doby ústní jednání a záznamy na voskové destičce

= kancelářské pomůcky, které slouží k evidenci úřední agendy pro vnitřní i vnější potřebu. Jejich vznik souvisel se třemi jevy:

1. zvýšená péče o písemnosti

2. úřední knihy nahrazovaly vyhotovování jednotlivých listin

3. úřední knihy poskytovaly důvěryhodnost zápisu

Knihy pro vnitřní potřebu

Kopiáře

- pomocné knihy, vedené v kanceláři příjemce

- obsahují opisy všech obdržených písemností v plném znění

- opisy nemají právní platnost, ale v některých případech mohou být ověřeny a sloužit jako náhrada dané písemnosti

- mezi nejstarší patří kopiáře fuldského kláštera z 8. – 9. století

- v soukromých šlechtických kancelářích byly ještě v 16. století vzácné

Registra

- jsou pomocné knihy, vedené v kanceláři vydavatele

- obsahují záznamy o vydávaných písemnostech se stručným popisem a obsahem

- mohou sloužit k vytváření opisů k náhradě zničeného či ztraceného originálu

- na originálních listinách je registrování vyznačeno na rubu, tzv. registraturní poznámkou

Formulářové sbírky

= vzorníky často užívaných listin s vynecháním konkrétních údajů (adresa, datace, jména, apod.)

- soukromá kancelářská pomůcka i jako školní „učebnice“ od raného středověku v různých prostředích

Pomocné kancelářské knihy

- jsou podobné kopiářům a registrům, ale obsahují pouze regesta (=zkrácené zápisy) písemnost

- vznikaly od 16. století a lze je rozdělit do tří kategorií: