15. Vývoj integračních procesů v Evropě ve vztahu k českému státu

15. Vývoj integračních procesů v Evropě ve vztahu k českému státu

1. V západní Evropě vzrostly po válce sympatie ke komunismu a SSSR. Ve volbách však většinou byli poraženi a zvítězila parlamentní demokracie. Hospodářství západních zemí bylo válkou rozvráceno. Proto se 1947 USA rozhodly pro hospodářskou pomoc – tzv. Marshallův plán (3 miliardy dolarů ročně, dodání spotřebního zboží, paliva a surovin, aby se pomohlo „nastartovat“ domácí hospodářství) – spojenou s politickou doktrínou prezidenta Trumana o nutnosti zabránit šíření komunismu. Tento plán byl určen všem evropským zemím, ale tzv. lidově-demokratické státy byly nuceny na Stalinův nátlak odmítnout.

2. Rozdělení Německa - nastalo roku 1949. Zatímco v západních zónách Spojenci plnili postupimské dohody, SSSR ve východní zóně zmanipuloval volby, podporoval komunisty a omezoval demokracii. Proto západní zóny přijaly Marshallův plán, měnově se oddělily. Vznikla Spolková republika Německo, v čele spolkový kancléř Konrád Adenauer – brzký hospodářský zázrak, demokracie. Východní část vyhlásila Německou demokratickou republiku (Wilhelm Pieck).

3. Do roku 1948 země osvobozené SSSR se staly součástí tzv. sovětského bloku = lidově-demokratické státy. Byl zestátněn průmysl, provedena násilná kolektivizace podle sovětského vzoru, zrušena demokracie a nahrazena „diktaturou proletariátu“ = komunistických stran. Státy = Polsko, ČSR, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie, Albánie a NDR. Jugoslávie v roce 1948 z bloku vystoupila po roztržce Stalin – Tito a snažila se o jakousi střední cestu mezi oběma evropskými bloky.

4. Dovršení západní integrace:

1. 1949 vojenská obranná organizace NATO (Severoatlantická aliance)

2. 1950 – Evropská rada – politická koordinace

3. 1957 – Evropské hospodářské společenství EHS = společný trh, bez celních bariér

4. 1958 – Evropský parlament ve Štrasburku

5. dále Evropský soudní dvůr (Haag), Evropský měnový systém

1. Dovršení východní integrace:

1. 1949 – Rada vzájemné hospodářské pomoci RVHP = „tábor míru proti imperialismu a válce“, cíl plánování hospodářství, vzájemný obchod a mezinárodní dělba práce (hlavně plní zájmy sovětského hospodářství), přehnaná industrializace a zbrojení

2. 1955 s Varšavská smlouva – vojenský pakt vzniklý po přijetí SRN do NATO, obrana socialistických zemí + intervence proti vnitřnímu nepříteli

1. 1945-53 vrcholí v SSSR stalinismus. Po válce opět hospodářství rozvráceno. Rychlé budování těžkého a zbrojního průmysu. Neúroda = hladomor, zemědělské oblasti bez podpory! Vrcholí ideologická válka proti západní kultuře, dějiny byly falšovány (např. „všechny vynálezy učinili Rusové“, zakázány některé vědní obory jako nesocialistické (sociologie, genetika, výpočetní technika)).

2. Nové politické procesy proti Němcům, navrátilcům z války (bývalí sovětští zajatci prakticky putovali ihned do lágrů…), proti lékařům, podezřelým komunistům. Podobné procesy se inscenovaly i v satelitních státech (Rajkův v MLR, Kostovův v BLR, Slánského proces v ČSR).

3. 1953 umírá Stalin. Novým předsedou komunistické strany se stal Nikita Sergejevič Chruščov. Největší Stalinovi věrní (Berija) byli v tichosti zlikvidováni. Na XX. sjezdu KS SSSR provedl Chruščov kritiku Stalinova režimu a odsoudil jej. Skončily masové represe. Političtí vězni se vrátili. Byla ukončena válka v Koreji a též kampaň proti Jugoslávii.

4. V souvislosti s těmito změnami došlo ke krizím komunistických režimů v dalších zemích: