Dějiny metrologie a způsoby měření v historii
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Historie metrologie
- z řeckých slov „metron“ čili míra a „logos“ neboli slovo
- pomocná věda historická zabývající se:
- shromažďováním informací o délkových, hmotnostních a od nich odvozených mírách v minulosti
- sestavováním metrologických soustav z údajů pocházejících z určitého území i času
- srovnáváním a hodnocením metrologických údajů časově i prostorově odlehlých
- převáděním starých měr a vah na současné jednotky metrické soustavy
- dělení objemových měr:
1) míry suté – na sypké látky (hlavně obilí), rozlišení na:
a) míra sháněná – horní okraj nasypané látky zarovnán s okrajem nádoby
b) míra navršená – látka nasypána nad horní okraj
2) míry duté – na tekutiny
3) míry kubické – odvozeny z měr délkových – na dříví, kámen, uhlí apod.
- početní jednotky (např. mandel, kopa) – výsledek počítání jednotlivých kusů na vyšší početní jednotky
Obecný vývoj metrologie
- konec 18. a 1. pol. 19. stol. práce povahy metrologických příruček
- vývoj v 19. stol. ovlivnily 2 faktory:
1) překonání rozdílného vývoje jednotek měr a vah
2) metodické a metodologické prohlubování historických věd
- nejprve zájem o antickou metrologii (August Böckh, Friedrich Hultsch a další) – vytvoření východisek a metodických postupů
- navázalo zkoumání mincovních a hmotnostních jednotek v raném a vrcholném středověku v Evropě
- ke konci 19. stol. díky rozvoji hospodářských dějin rozšíření zájmu i na délkové, plošné a duté míry a na jejich organizaci
- od počátku 20. stol. soustředění metrologie na:
- analýzu regionálních měrných soustav a jejich návaznost na starší systémy
- sledování procesu přeměny regionálních soustav do jedné centrálně vedené metrologické soustavy
- v poslední době rozvoj historické metrologie zejména v Německu (Harald Witthöft) a ve Francii (Jean-Claude Hocquet)
- od 1986 vychází v Paříži časopis Histoire et mesure
Vývoj metrologie v českých zemích
- koncem 19. stol. zachytil Zikmund Winter metrologické reálie v rámci městského života
- počátkem 20. stol. zájem o agrární dějiny – drobné práce Jaroslava Lamače, Františka Vacka a Antonína Tomíčka k polním měrám
- základy historické metrologie jako specializované historické vědy položili:
- August Sedláček – Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách (1923) – soustředil velké množství údajů, slabiny této práce:
1) absence pramenů uložených v tehdejším archivu ministerstva vnitra
2) nereflektovaní měr řady speciálních výrobních odvětví (např. hornictví, hutnictví, textilní výroba)
3) omezení na jazykově českou oblast Čech (chybí např. Chebsko)
- Adolf Ludvík Krejčík – opatřil Sedláčkovy Paměti rejstříkem a revidoval jeho přepočty (1933)
- po roce 1945 navázali autoři