Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




15. Spojené státy do roku 1877 (hlavní charakteristiky vývoje před občanskou válkou, její příčiny, průběh a důsledky, rekonstrukce Jihu).

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18.85 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

15. Spojené státy do roku 1877 (hlavní charakteristiky vývoje před občanskou válkou, její příčiny, průběh a důsledky, rekonstrukce Jihu).

  • Předcházející události: V roce 1845 USA obsadily Texas. V letech 1846 až 1848 vedly válku s Mexikem a získaly: Kalifornii, Arizonu, Nové Mexiko a Oregon. Stále víc se také vyhrocovaly spory mezi jižní a severní částí USA. Proti vládnoucí Demokratické straně, hájící zájmy jižanských plantážníků a lidí spojených s obchodováním s bavlnou, byla založena roku 1854 Republikánská strana USA. Hájila zájmy farmářů, dělníků a průmyslníků ze Severu. Zásadně byla proti otroctví. Mezi oběma stranami začala brzy panovat vysoká řevnivost. V říjnu 1859 došlo k povstání Johna Browna ve Virginii, stoupence odstranění otrokářství, povstání potlačeno, Brown popraven. V roce 1860 v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln, kandidát Republikánské strany, která byla proti otrokářství a plně si věřila v zastavení jižanských států. Na jeho zvolení zareagovala Jižní Karolína tím, že se 20. prosince rozhodla vystoupit z Unie. Následovaly ji Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana a Texas. Vznikly tak Konfederované státy americké s vlastní ústavou, jejichž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis. Hlavním městem Konfederace se stalo město Montgomery ve státě Alabama a později Richmond ve Virginii.

  • Příčiny války: jako příčina války se často uvádí spor o to, zda má být povoleno otroctví. Ale tento výklad je značně zjednodušený, důvodů byla celá řada. Podstatou většiny z nich bylo to, že Jih usiloval o mnohem větší autonomii jednotlivých států v Unii, se kterou Sever, který prosazoval silnější centrální vládu, nemohl než nesouhlasit. Bezprostřední otázka zrušení otroctví se často přeceňuje. I když se Jih obával, že jeho zrušení bude logickým důsledkem růstu moci vlády ve Washingtonu, otroctví ovšem stálo (ne vždy zcela zřetelně) v pozadí i ostatních rozporů. Příčinou občanské války byl dlouhodobý odlišně probíhající vývoj Severu a Jihu. Zatímco na jihu převažovalo pěstování plodin, které měly být vyváženy, sever USA byl průmyslovější a dovozový, byl zde tedy spor o cla. Na Jihu si bohatí plantážníci uvědomili, že sotva seženou dostatek bílých lidí, kteří budou ochotni pracovat v tamním horkém podnebí. Indiáni se velmi brzy ukázali jako málo odolní, a tak se představa černochů, zvyklých na horké podnebí, zdála jako nejlepší. V 19. století si už žádný Jižan nedokázal představit život bez otroků. Největšími vlastníky byli plantážníci pěstující převážně bavlnu. Ti byli privilegovanou vrstvou jižanského obyvatelstva. Jejich plantáže produkovaly většinu zemědělských výrobků celých USA.

  • Válka: oficiálním začátkem války je 15. duben 1861, ke Konfederaci se následně přidaly další čtyři státy: Virginie, Arkansas, Tennessee a Severní Karolína. V Unii však nadále zůstávaly otrokářské státy Maryland, Kentucky, Delaware a Missouri. V dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v roce 1863 je zavedla i Unie, ovšem počáteční porážky Unie byly zapříčiněny velice malými zkušenostmi vojáků v boji. Rebelové (Konfederace) měli naopak zkušeností dostatek a byli vedeni dobrými generály (Jackson, Lee atd.), ale na Unii to nestačilo. Roku 1862 dosáhla vojska Unie vítězství pod vedením generála Ulyssese S. Granta v bitvě u Shilohu, v témže roku vyhlásil Lincoln osvobození všech otroků v Unii. V zátoce Chesapeake k námořní bitvě pancéřovaných lodí Konfederace CSS Virginia (známé též jako Merrimac) a Unie – USS Monitor. Virginie zničila tři lodě, ale když se na bojišti objevilo menší plavidlo Monitor, byla po dlouhém boji nucena ustoupit. Zanedlouho při ústupu byla vojáky Konfederace zapálena a zničena v kotvišti Norfolk, aby nepadla do rukou jednotkám Unie. Roku 1863 zuřila bitva u Gettysburgu. Vrchní generál Konfederace Robert Edward Lee utrpěl drtivou porážku a byl donucen se stáhnout. Bitva u Gettysburgu se stala zásadním přelomem ve válce. Prakticky ve stejné době, kdy Unie zvítězila u Gettysburgu, došlo i k pádu dalších opěrných bodů jižanů – Vicksburgu a Port Hudsonu, což byly poslední dvě bašty Konfederace na řece Mississippi. V březnu 1864 byl generálporučík Ulysses Simpson Grant jmenován vrchním velitelem všech ozbrojených sil Unie. Na západním bojišti se dlouho bojovalo o tok Mississippi jako o důležitou dopravní tepnu. Ačkoli ze severu postupovala silná říční flotila a z jihu námořní lodě, provoz lodí Unie na Mississippi nebyl až do posledního roku války možný, protože trasu ohrožovala děla konfederačních pevností. Během postupu na jih se vyznamenal především generál Sherman, masově užívajíc taktiku spálené země, čímž chtěl zničit jižanskou ekonomiku. Válka skončila roku 1865 kapitulací generála Roberta Leea, následně zavražděn prezident Lincoln.

  • Výsledky: občanská válka přinesla první masivní využití telegrafu, železnice a kulometů v boji a skončila porážkou populačně i průmyslově slabšího Jihu. Jejím důsledkem bylo posílení centrální vlády, zrušení otroctví a zbídačení Jihu, ale i rozšíření občanských svobod, další územní expanze USA a mohutný hospodářský rozmach (včetně Jihu). Občanská válka samozřejmě přinesla oběma znepřáteleným stranám nesmírné hospodářské a ekonomické ztráty, ale došlo také k dalšímu prohloubení už existujících rozdílů v ekonomikách obou oblastí. Slabší Jih byl válkou zcela zdevastován a poslední ranou pak byla taktika spálené země, kterou při obsazování Jihu nekompromisně prosazoval generál Sherman. Naproti tomu Sever se během války změnil z agrárně-průmyslové země v zemi s industriálním systémem a jednotným trhem. Průmysl zde zažil obrovský růst díky vládním zakázkám – došlo ke zvýšení výroby železa, zvýšila se těžba uhlí, rostl zbrojní, strojírenský a textilní průmysl. Válečné úsilí vyžadovalo neprodlené zavádění nových vynálezů do výroby a také do zemědělství, kde chyběla pracovní síla. Na farmách v Unii se tak začaly objevovat zcela nové stroje jako mlátičky obilí a otočné pluhy. Válka však také odpuzovala další vlny přistěhovalců a tím Sever přicházel o levnou pracovní sílu. Válka způsobila především na Jihu masivní inflaci.

  • Rekonstrukce Jihu: období 1865-1877 po občanské válce, roku 1867 odhlasovány čtyři zákony o rekonstrukci Jihu. Na jejich základě byly jižní státy USA znovu obsazeny armádou a byly v nich schváleny nové ústavy. Na většině jejich území vznikly první soustavy státních škol, činnost zahájily dobročinné ústavy, opravovaly se veřejné cesty, mosty a budovy. Radikální křídlo Republikánské strany zde prosadilo (vnutilo) řadu pokrokových opatření např. zákon o občanských právech, hlasovací právo černochů, na což jako reakce vznikl Ku-klux-klan. Po prezidentských volbách 1877 byla rekonstrukce Jihu ukončena, armáda byla z jižních států USA odvolána a k moci se dostala vláda rodilých bílých demokratů. Obnova upevnila jednotu Unie; barevnému obyvatelstvu přinesla formální vyhlášení rasové rovnoprávnosti před zákonem.

Témata, do kterých materiál patří