8. Hlavní znaky liberalizačních procesů v 2. polovině 19. století. Liberalismus v konfrontaci s demokratickými proudy. Liberalismus a nacionalismus.

8. Hlavní znaky liberalizačních procesů v 2. polovině 19. století. Liberalismus v konfrontaci s demokratickými proudy. Základní předpoklady vzniku a působení politických stran. Liberalismus a nacionalismus.

• Liberalizační procesy: Obecně se dá říci, že v průběhu 2. pol. 19. století se v souvislosti s rozvojem parlamentarismu, volebního a občanských práv zapojuje do řízení státu (obce) stále větší množství lidí – občanů. Požadavky, které byly kolem poloviny století nepřijatelné, jako výmysl radikálních demokratických kruhů jsou na jeho konci přijímány. To souvisí nejen s vnitřním politickým vývojem a mezinárodním postavením státu, ale také vývojem - „dozráváním“ občanů - voličů samých.

• Liberalismus a demokratismus: Liberalismus v rovině ekonomické znamená příklon k svobodě podnikání a neomezování vlastnictví, staví se proti celním a cechovním omezením, skrze ekonomický růst jednotlivce se rozvíjí i společnost. V rovině státoprávní jde o garanci občanských práv a svobod. Odmítá však ideu suverenity lidu a revoluci jako prostředek pokroku. Demokratismus se rozvíjí v opozici k liberalismu rozšířením na nižší vrstvy. Problémem vztah svobody a rovnosti. Ideál rovnosti i v podmínkách svobody těžko realizovatelný vždy vznikají rozdíly majetkové i jiné. Problémem i prostá organizace politického života v duchu absolutní rovnosti, velký stát nelze řídit pomocí přímé demokracie, vždy nutný zastupitelský systém, který přináší nerovnost. Požadují všeobecné volební právo. V ekonomické sféře vhodná státní regulace zamezí propastným majetkovým rozdílům. Oba proudy vystupují v odstínech a variantách podle časových a místních podmínek.

• Předpoklady existence politické strany: existence volebního práva, politicky daná možnost založení a fungování politické strany, členstvo, základna voličů, program strany

• Liberální nacionalismus: vychází z předpokladu, že se společnost přirozeně dělí na národy a každý národ má svoji identitu. Hlavním tématem je věrnost zásadě sebeurčení národa, což vede k vytvoření národního státu.