Baroko v českých zemích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Baroko v českých zemích
architektura
první stavby předjímající barok ještě před stavovským povstáním (1618) - Vlašská kaple. Kostel Panny Marie Vítězné(Jezulátko) na Malé Straně, 1613, Matyášova brána, 1614 - obě stavby Giovanni Maria Filippi
za třicetileté války si staví paláce šlechtičtí zbohatlíci -
valdštejnský palác na MS (1623-1630 Andrea Spezza) - ještě manýristický, ale má atributy barokního paláce (velký sál, kapli, salu terrenu, zahradu s fontánou, voliérou, jízdaárna aj.)
palác Václava Michna dnes Tyršův dům (Francesco Carrati - nedokončeno)
největší raně barokní stavbou je Klementinum (jezuitská kolej) na Starém městě (1653-1660, Carlo Lurago)
nejmohutnější palác je pro hraběte Černína (1669-1692, dostavěl Maximilián Kaňka v 18st - vysoký řád)
Jean Baptiste Mathey (1630-1696) - Burgunďan školený v Římě. Navrhl kostel sv. Františka Serfinského, arcibiskupský a Toskánský palác a zámek Trója. Byl povolán arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna a pracoval i pro různé církevní řády. Byl vyškoleným malířem - jeho plány prováděli profesionální stavitelé. Uvědl do Čech typ zámku s ústředním hlavním sálem a pavilonové převýšení střední části , kostel na řeckém kříži s oválnou kupolí a klasicistní členění fasády (pilastry, lizény)
Kryštof Dientzenhofer - uvedl do Čech myšlenky Guarinismu a radikálního iluzionistického baroka. Střídání konkávních a konvexních linií, rytmické vlnění, perspektivní iluze
průčelí a loď sv. Mikuláše na MS, klášterní kostel sv. Markéty v Břevnově, zámecká kaple ve Smiřicích, klášterní pavlánské kostely sv. Josefa v Obořišti a Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace a kostel sv. Kláry v Chebu
měl funkci pevnostního stavitele v Praze a v Chebu
prováděl stavby podle plánů ostatních (Alliprandi - Šternberský, Broggia - Nejsvětější Trojice ve Spálené ul.)
Giovanni Battista Alliprandi - působí od roku 1696. Ovlivněn Erlachem (Lobkovický , Kaiserštejnský palác) a Mathey (Nejsvětější trojice v Kuksu 1707). Do Čech přinesl vídeňské podněty, konzolové polopatro s atikou
Giovanni Santini - vytvořil specifický sloh českého baroka tzv. barokní gotiku. Staré církevní řády chtěly návaznost na gotiku - domácí tradice a starobylost - odpor proti jezuitům. Přestavby klášterních chrámů v Sedlci , Kladrubech a v Želivě. Vrcholné dílo je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (UNESCO). Klasické radikální baroko uplatnil v Panenských Břežanech a Plasech. Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou a pražské paláce Morzinů a Kolovratů v Nerudově (s Braunem a Brokofem)
Kilián Ignác Dientzenhofer - v jeho díle vrcholí radikální barok, v pozdním díle se přiklání k francouzskému klasicismu. Studium ve Vídni, studijní cesty do Říma a do Paříže.
první samostatné stavby letohrádek Amerika na NM a kostel sv.Jana Nepomuckého na Hradčanech
pracoval pro nejrůznější řády - benediktiny, jezuity, křižovníky s červenou hvězdou, augustiniány a voršilky
v radikálních stavnách často vnějšek neodpovídá vnitřku (sv. Bartoloměj na SM, kostely ve Varech, Odolené Vodě) až na sv. Jana Nepomuckého na Skalce v Praze
klasicismus se projevuje na Mikuláši na SM a MS, kostely v Nepomuku, Hořicích. Invalidovna nedokončena
navrhl palác Piccolomini na Příkopech, vilu Portheimka
využíval terén a místní situace. Ovládl barokní prostředky k nadskutečnému dojmu a a povznesení duše
František Maxmilián Kaňka - nejžádanější a nejdražší architekt na začátku 18st než přešel na vaření piva (1734). Spolupracoval se Santinim a Alliprandim. Pokusil se roku 1709 založit akademii.
předjímal rokoko, měl rád klidný výraz a půvabnou štukovou výzdobu než dynamický barok
pracoval pro šlechtice - dostavba Černínského paláce, Horní Litvínov, zámek v Liběchově, Jemniště, Konopiště, Vrtbovská zahrada na MS
pro jezuity - kostel sv. Klimenta a dostavil Klementinum, pro cisterciáky dostavil konvent na Zbraslavi
Anselmo Lurago - přechod k pozdnímu baroku a rokoku. Klasicistní přestavba Pražského hradu (podle plánu Paccassiho), po smrti K.I.Dientzenhofera přebírá jeho projekty. Navrhl Goltz-Kinský palác, upravil průčelí Černínského paláce v Praze.
V Čechách působili i vídenští architekti - Fisher z Erlachu projektoval Clam-Gallasův palác v Praze, Hildebrandt kostel v Jablonném v Podještědí
Na Moravě - Santini - kostel v Křtinách a v Rajhradě, Fischer z Erlachu - zámky ve Valticích a Lednici, Hildebrandt - plány ke klášteru v Louce a kostelu v Židlochovicích, Martinelli - prelaturu kláštera Hradisko a zámek v Buchlovicích