Baroko v českých zemích

sochařství

• v pražském sochařství přežívá v první třetině 17st přežívá manýrismus Nizozemce Adriena de Vries (bronzy fontány Valdštejnské zahrady)

• Jan Jiří Bendl - rané období - průčelní sochy sv. Salvátora, jezdeckou sochu sv. Václava na Vyšehradě, mariánský sloup na Staroměstském náměstí (odstraněn 1918) a sochy apošolů ve sv. Salvátoru

• baroko rozvíjejí cizinci - Jan Jiří Heermann - z Drážďan, autor schodiště zámku Trója, Ottavio Mosto - štuková výzdoba průčelí chrámu sv. Jakuba v Praze

• Berniniho baroko přinesl Matěj Václav Jackel - s dílnou výzdoba pro pražské i venkovské kostely (Český Krumlov, Sedlec) , tři sousoší pro Karlův most (sv.Anna), dále řezbář František Preiss

• Jan Brokof (1652-1718) ze Spiše - model sochy Jana Nepomuckého pro Karlův most, atika Toskán. paláce

• Ferdinand Maxmilián Brokof (1688-1731) - vyučil se u otce, pak pobýval ve Vídni, potkal se s Fischerem.

• skulptury pro Karlův Most (např.: sousoší trinitářů, Sv. Vít, Sv. Ignác, Sv. Franišek Xaverský)

• plastické zdůraznění objemů, realistické podání detailů, monumentální kompozice

• nejkrásnější barokní náhrobek v Praze (s Fischerem) pro nejvyššího kancléře Jana Václava Vratislava

• skulpturální výzdoba Morzinského paláce v Nerudově (spolu se Santinim) - mouřeníni,alegorie světadílů

• sousoší sv. Jana Křtitele pro Maltézské náměstí, mariánský sloup na Hradčanském náměstík dřevěné sochy pro kostel sv. Havla. Praoval i na venkově a ve Vídni.

• je představitel tzv. valérové barokní skulptury - měkké odstíny, nikoliv kontrast, konvexní princip

• Matyáš Bernard Braun (1684-1738) - Tyrolan, studující v Benátkách, ve Florencii a Římě.

• První dílo v Čechách je sousoší Sen sv. Luitgardy na Karlově mostě (1710). Vyřezal Judu Tadeáše (1712) - obdoba Berniniho sv. Longina. S Kaňkou spolupracoval na kostele sv.Klimenta a Černínského paláce

• vyzdobil sochami a reliéfy palác Clam-Gallasů a Thunů

• ve sv. Vítu vytvořil náhrobek maršálka Leopolda Šlika (1723), sochy do Vrtbovské zahrady na MS

• Kuks - ve východních Čechách - s pomocí dílny obrovské dílo pro hraběte Františka Antonína Šporka

• sochy Náboženství a Blahoslavenství, poustevníku Onufria a Garina, reliéfy a další sochy v lese Beltlémě

• 24 Ctností a Neřestí - použil sérii grafika z Augsburgu, ale zdramatizoval je. Dříve polychromováno

• sloup Neposkvrněného početí Panny Marie (Jaroměř), pomník Karla VI (Hlavenec), Den (zničeno) a Noc v Královské zahradě v Praze. Ve stáří mu pomáhal synovec Antonín

• používal konkávního principu - ostrý a prudký kontrast - tvrdý pískovec, proděravuje kamenný blok a hluboko podsekává formu. Mistrem iluzionistického směru

• díky jeho vlivu vznikla ve východních Čechách sochařská škola - Jiří Pacák, Řehoř Thény

• Ondřej Filip Quitaner (Sv. Tomáš na MS), Franz Anton Kuen (klášter v Oseku), Jan Adam Dietz a Josef Herscher