Kultura antického Řecka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
kultura starověkého řecka
řecké kmény (Achájové, Dórové, Iónové, Aiolové - souhrně Helénové) - ve 2.tisíciletí osídlují balkán
v 1.tisíciletí tvoří civilizaci, která se stává základem evropské vzdělanosti
vyšší stadium otrokářského řádu - klasické nebo antické otroctví
nedospěli (narozdíl od despocií) k jednotnému státu - mnoho městských států - polis. Horopisná poloha komplikuje jednotný stát - mnoho území je odděleno horami a hřebeny. Nejdůležitější území a jejich polis: Lakonika se Spartou, Argolis s Mykénami a Tirynsem, Élis s Olympií, Korint, Fócie s Delfamia, Boiotie s Thébami a Attika s Athénami
bojovné řecké kmeny opanovaly egejská pobřeží a ostrovy, osvojili si původní kulturu a stvořili Mykénskou
řecké stěhování ukončují Dórové, kteří ničí mykénskou kulturu
první kolonizace (od konce 2.tisíciletí) - osidlují a kolonizují ostrovy a pobřeží Malé Asie - Efesos, Milétos a Smyrna, Halikarnassos. Maloasijští Ionové přebírají východní kulturu (poezii, filozofii, výtvarné umění) a přenášejí zpět na Balkán. Stávají se národem řemeslníků, obchodníků a námořníků (železo, keramika, látky)
druhá kolonizace(7 až 6st BC) - nová odbytiště a dovoz potravin. Osídleny kraje Středozemního moře (Sicílie, jižní Itálie - Velké Řecko) a pobřeží Černého moře(obilnice Řecka)
politicky se transformují od království/aristokracie/tyranie/demokracie - např. v Athénách, ale ne všude (Sparta má dva dědičné krále).
rivalita Sparty a Athén a celého Řecka s Persií. Řecko-perské války vyhrává Řecko (449 BC), spory Sparty a Athén vyvolají peloponéskou válku (431-404), která státy oslabuje. Nikdo nevládne a nedokáže Řecko sjednotit - jsou poraženi a Filipem Makedonským (338BC - bitva u Chaironeie)
jeho syn Alexandr dobyl perskou říši a došel až do Indie. Mísí východní kulturu s řeckou vzdělaností. Po jeho smrti se říše rozpadá. Postupně jsou státy dobývány říší římskou (Makedonie 148, Řecko 146, Egypt 30) Alexandrova doba se nazýva helénistickou (až do začlenění Egypta do Říma).
humanismus - ideálem je prvně v historii člověk a nikoliv bůh - zkoumání a rozvoj člověka
otrokářský společenský řád - dával volno vyšším vrstvám, které měly možnost se vzdělávat a vylepšovat kulturu. Humanismus se na otroky nevztahoval. Řekové neměli soucit s nižšími vrstvami, neměli ideu rovnosti lidí ani neviděli krásu v ošklivosti (ošklivé bylo směšné)
demokratismus - ideál v Athénách byl svobodný občan, každý byl schopen vládnout (nevyžadovala se odbornost). Svobodná práce nebyla hanbou (jako třeba později v Římě). Vládce nebyl dokonalý, v demokracii každý chybuje.
antropomorfismus - snaha dávat všemu podobu člověka - odráží se v náboženství (bohové byli jen nesmrtelní lidé s jejich ctnostmi i slabostmi a nikoliv zbožtělá zvířata - totemismus Egypta a Mezopotámie). Kněží neměli příliš velkou moc (v porovnání například s Egyptem), jelikož bohové nebyli neomylní. Používalo se lidské měřítko.
klasičnost - jednota obsahu a formy a senzualismu a raconalismu. Harmonické prolnutí snahy o napodobení skutečnosti (mimésis) a snahou poznat a popsat zákonitosti světa (kánony, symetrie, proporce atd). Náměty byly často mytologické - nikdy však nebyly dogmatem, ale inspirací.
tvoří ideál lidské krásy - zdravý, silný, krásný, mravní a svobodný občan, sebevědomý a hrdý na své lidství