Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




A 03 - Nacionalismus jako zdroj konfliktů a krizí meziválečného a poválečného světa

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (328 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

A 3

Nacionalismus jako zdroj konfliktů a krizí meziválečného a poválečného světa

nacionalismus - umožňuje velkým skupinám uvědomovat si jejich sounáležitost a připisovat jim zvláštní hodnotu, dává národům často sílu k tomu,aby se osvobodily od utlačování

destruktivní nacionalismus – se chová represivně proti menšinám uvnitř a agresivně navenek

Nejnebezpečnější pro mír je nacionalismus tehdy, jestliže zastává požadavek úplného ztotožnění státu a národa (nelze totiž vytvořit státy s etnicky homogenním obyvatelstvem). Hledají se všeobecně akceptované, právní a smysluplné státní hranice.Daleko důležitější je zbavit hranice jejich přesného vymezení,to může zaručit vysoko postavenou ochranou menšin, tak že už nemá pro minority existenční význam příslušnosti nebo nepříslušnosti k jednomu státu.Změny hranic v sobě však ukrývají nebezpečí ozbrojených konfliktů, občanských válek a vyhnání.

Na základě rozšíření fašismu a diktatur se uskutečnil vzestup svébytné odnože fašismu – nacionálního socialismu (neboli nacismu) v Německu.Ten měl své ideové předchůdce již v radikálních německých stranách R-U monarchie,ale opravdového úspěchu se dočkal až v Německu.Po nezdařeném pokusu o puč v mnichovské pivnici v 1923, v němž se spojili Hitler a generál Ludendorff,se nacistická strana NSDAP stávala masovou stranou (o fašismu by se mělo mluvit v otázce A1)

Důsledky porážky,kterou Německo utrpělo v 1.sv. v., měly být zahlazeny :

  • spojením N s Dohodou v boji proti sovětskému hnutí

  • touto cestou mělo N zároveň získat vliv na vnitropolitický vývoj v jiných,zejména sousedních zemích

Situace po 1.sv.válce

  • v Evropě se šířilo revoluční hnutí

  • ve 3 zemích – N,Maďarsku a Rakousku se ustavily republikánské buržoazně demokratické vlády pod vedením nebo za podstatné účasti reformistických sociálně demokratických vůdců, jejich postavení však bylo labilní,ustavovaly se rady dělnických, vojenských a rolnických zástupců,které si vydobyly značnou autoritu ( požadovaly socializaci základních odvětví průmyslu a bank,vyvlastnění statkářské půdy ve prospěch bezzemků a chudých rolníků, přátelské styky se sovětským Ruskem)

  • koncem roku 1918 se v N,M,R ustavily komunistické strany

Nová revoluční vlna v Německu

  • v 1923 nastal nový rozmach revolučního dělnického hnutí, který souvisel s tzv. rúrskou krizí

  • ta byla vznikla proto,že roku 1922 odmítlo N platit Francii pravidelné reparace, pro Francii to byla vítaná záminka,aby vojensky obsadili hospodářsky významné Porúří – což narušilo celé německé hospodářství

  • v N se vystupňovala inflace

  • lid se proto postavil na podzim 1923 jak proti okupaci tak proti německým monopolistům, kteří záměrně podporovali inflaci

  • na straně N (VB,USA) – nechtěli aby F okupováním Porúří zesílela a obávali se že by trváním rúrské krize bylo podporováno revoluční hnutí v N

  • F musela z Porúří odstoupit, do německého průmyslu začal proudit americký a britský kapitál

Témata, do kterých materiál patří