A 03 - Nacionalismus jako zdroj konfliktů a krizí meziválečného a poválečného světa
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
A 3
Nacionalismus jako zdroj konfliktů a krizí meziválečného a poválečného světa
nacionalismus - umožňuje velkým skupinám uvědomovat si jejich sounáležitost a připisovat jim zvláštní hodnotu, dává národům často sílu k tomu,aby se osvobodily od utlačování
destruktivní nacionalismus – se chová represivně proti menšinám uvnitř a agresivně navenek
Nejnebezpečnější pro mír je nacionalismus tehdy, jestliže zastává požadavek úplného ztotožnění státu a národa (nelze totiž vytvořit státy s etnicky homogenním obyvatelstvem). Hledají se všeobecně akceptované, právní a smysluplné státní hranice.Daleko důležitější je zbavit hranice jejich přesného vymezení,to může zaručit vysoko postavenou ochranou menšin, tak že už nemá pro minority existenční význam příslušnosti nebo nepříslušnosti k jednomu státu.Změny hranic v sobě však ukrývají nebezpečí ozbrojených konfliktů, občanských válek a vyhnání.
Na základě rozšíření fašismu a diktatur se uskutečnil vzestup svébytné odnože fašismu – nacionálního socialismu (neboli nacismu) v Německu.Ten měl své ideové předchůdce již v radikálních německých stranách R-U monarchie,ale opravdového úspěchu se dočkal až v Německu.Po nezdařeném pokusu o puč v mnichovské pivnici v 1923, v němž se spojili Hitler a generál Ludendorff,se nacistická strana NSDAP stávala masovou stranou (o fašismu by se mělo mluvit v otázce A1)
Důsledky porážky,kterou Německo utrpělo v 1.sv. v., měly být zahlazeny :
spojením N s Dohodou v boji proti sovětskému hnutí
touto cestou mělo N zároveň získat vliv na vnitropolitický vývoj v jiných,zejména sousedních zemích
Situace po 1.sv.válce
v Evropě se šířilo revoluční hnutí
ve 3 zemích – N,Maďarsku a Rakousku se ustavily republikánské buržoazně demokratické vlády pod vedením nebo za podstatné účasti reformistických sociálně demokratických vůdců, jejich postavení však bylo labilní,ustavovaly se rady dělnických, vojenských a rolnických zástupců,které si vydobyly značnou autoritu ( požadovaly socializaci základních odvětví průmyslu a bank,vyvlastnění statkářské půdy ve prospěch bezzemků a chudých rolníků, přátelské styky se sovětským Ruskem)
koncem roku 1918 se v N,M,R ustavily komunistické strany
Nová revoluční vlna v Německu
v 1923 nastal nový rozmach revolučního dělnického hnutí, který souvisel s tzv. rúrskou krizí
ta byla vznikla proto,že roku 1922 odmítlo N platit Francii pravidelné reparace, pro Francii to byla vítaná záminka,aby vojensky obsadili hospodářsky významné Porúří – což narušilo celé německé hospodářství
v N se vystupňovala inflace
lid se proto postavil na podzim 1923 jak proti okupaci tak proti německým monopolistům, kteří záměrně podporovali inflaci
na straně N (VB,USA) – nechtěli aby F okupováním Porúří zesílela a obávali se že by trváním rúrské krize bylo podporováno revoluční hnutí v N
F musela z Porúří odstoupit, do německého průmyslu začal proudit americký a britský kapitál