Dějiny metrologie a způsoby měření v historii

- Čestmír Hladík – Metrologický přehled (1953)

- Miloslav Bělohlávek – Staré míry, váhy a peníze (1984)

- Gustav Hofmann – Metrologická příručka (1984) – opravuje a rozmnožuje údaje Sedláčka a Krejčíka

2) speciálních analýz

a) o všeobecném vývoji měr a vah

- zavedení dolnorakouských měr (Ladislav Dušek, Gustav Hofmann)

- zavedení metrické soustavy (Josef Fabšic)

b) zaměřené na určité území

- Morava a Slezsko (Jaroslav Novotný)

- Slezsko (Bohumír Indra)

c) o mírách a váhách v různých specializovaných výrobních odvětvích

- polní a obilní míry (Josef Křivka, Michal Dragoun, Petr Maťa)

- hornictví a hutnictví (Jan Kořan, Gustav Hofmann, Ladislav Jangl)

- lesnictví (Emil Hošek)

- textilní výroba (Gustav Hofmann)

- sklářství (Gustav Hofmann)

- geodézie (Václav Davídek, Ivan Honl)

- metrologické studie publikovány zejména v Archivním časopise či v Dějinách věd a techniky

- nejvýznamnějšími autory 2. pol. 20. stol. Gustav Hofmann a Ladislav Jangl

- v poslední době není zvláštní pokrok v bádání – viz problematika hospodářských dějin odsunuta do pozadí

Prameny metrologie

Hmotné prameny:

- závaží – kamenná či odlitá z kovu – v muzeích

- měrné lokty na radnicích (např. Nové Město pražské, Litomyšl, Mělník, Litoměřice, České Budějovice)

- odměrky – často nádoby ukované z mědi – v muzeích

Písemné prameny:

1) se zmínkami starých měr a vah:

- kroniky

- listiny (např. o vysazení vsi)

- missivy

- staré knihy počtů

- účetní materiál

- urbáře

- městské knihy

- pozemkové knihy

- rejstříky činží a platů

- katastry

- odhady

- inventáře

2) věnované starým měrám a váhám:

- dvorské patenty (např. o zavedení vídeňských měr a vah z r. 1764)

- nařízení ohledně měr a vah

- výsledky soupisových akcí ze sklonku 18. a poč. 19. stol. – provedené českým guberniem/horními úřady

- např. soupis starých českých měr a vah z roku 1833

- převodové tabulky ze starých měr na míry vídeňské

- Josefa Steplinga (1764 pro Čechy)

- Štěpána Schmidta (1760 pro Čechy a 1771 pro Moravu)

- oficiální převody z r. 1855

- spisy měřičů:

- měřičský spis vložený do Hájkovy kroniky

- Šimon Podolský z Podolí: Knížka o měrách zemských (1617 napsána, 1683 vytištěna)

- Ondřej Bernard Klausner: Zemské míry království Českého (1705)

- velká část metrologických pramenů editována Augustem Sedláčkem v práci Paměti a doklady o staročeských mírách a vahách

Obecný vývoj měrných jednotek

- 4. tis. př. n. l. v Egyptě přesný způsob měření

- poč. 2. tis. př. n. l. v Sumeru určitelné měrné jednotky (stopa – přes ¼ m)

- s rozvojem babylónské matematiky vznik dalších měr (mina, talent, drachma)

- převzato a rozvinuto Řeky – rozšíření po antickém světě – soustava vzájemně převoditelných měr pod dohledem státu