Americká válka za nezávislost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Americká válka za nezávislost
K prvnímu krveprolití došlo 19. 4. 1775 u městeček Concord a Lexington- brit. armády tam byly vyslány zabavit zbraně a zajmout revolucionáře. Nastává chvíle amerických legend. Neohrožený Paul Revere a jemu podobní nasednou na koně (bodnou je ostruhami, kůň se bezpochyby dramaticky vzepne, Revere dramaticky vzkřikne něco vlasteneckého, od zubů mu odletí hvězdičky) a uhání varovat místní, aby byly připraveni (určitě by ještě vlastenecky zamával americkou vlajkou, ale ta tehdy ještě neexistovala. Ale vážně, zkuste si někdy přečíst „Paul Revere´s Ride“ od Longfellowa, třeba na http://poetry.eserver.org/paul-revere.html. Je to velmi poučné. Uvidíte, kam to můžete dotáhnout, když budete umět jezdit na koni :-)). Přestřelkami u Concordu a Lexingtonu začíná americká válka za nezávislost (1775-1783)
Pár zákl. informací:
1) Lidé v koloniích se rozdělili na dva tábory (teda na tři, dost lidí zachovávalo neutralitu) 40-45% jich podporovalo revolucionáře (ozn. jako „Americans“ nebo „Patriots“), 15-20 % britské impérium ( „Loyalists“ n. „Tories“). Kolonie neměly oficiální armádu, ta byla papírově ustavena až v červnu a jejím velitelem byl jmenován George Washington
2) Na straně revolucionářů stála Francie, Nizozemí, Španělsko a část Indiánů, na straně Britů loyalisti, Němci, část amerických Indiánů a Indiáni kanadští, hl. Irokézové. Co se týče černochů, mnoho (cca 10 000) jich přeběhlo k Britům, když jim Lord Dunmore slíbil za službu v armádě svobodu, což nakonec povětšinou stejně nesplnil; k revolučním silám měli zakázaný přístup až do ledna 1776, kdy Washingtonovi začali docházet lidi, proto vydal povolení k náboru černochů
3) malý přehled generálů:
britská strana- Howe, Clinton, Cornwallis
revolucionáři- Washington, Charles Lee, Montgomery, Gates, Greene, Lafayette, von Steuben
1775
Na zač. května byl svolán 2. kontinentální kongres, který se ujal řízení společných vojenských, politických a diplomatických operací. Do jeho čela se záhy dostal bostonský radikál John Hancock, vedle dosavadních vůdců Samuela Adamse a Johna Dickinsona se nově objevili Benjamin Franklin a Thomas Jefferson. Krátce poté oblehly povstalecké síly Boston. Obležení skončilo teprve tehdy, když americký generál Henry Knox dorazil s dělostřelectvem, dobyl pevnost Ticonderoga a přinutil generála Wiliama Howa (ten nahradil Gage), aby 17. března Boston evakuoval. 17.6. bitva u Bunker Hillu- Britové sice zvítězili, ale ztratili přes tisíc mužů. Americké síly pod velením generála Richarda Montgomeryho a Benedikta Arnolda vpadly na podzim do Kanady, obsadily Montreal a zahájily neúspěšný útok na Quebec. Američané obléhali město dokud na jaře nedorazily britské posily; potom ustoupili do pevnosti Ticonderoga.
1776
vojenské akce:
březen- Howe se zbytky britské armády odplouvá do Nového Skotska