Charakterizujte zakladni svetova nabozenstvi- judaismus, krestanstvi, islam

ISLÁM

monoteistické nejmladší náboženství, převládá na Středním Východě, v Malé Asii, v oblasti Kavkazu, severní Indii, jižní Asii, Indonésii, v severní a východní Africe

vyznavači jsou muslimové, chápou víru jako absolutní podřízení Bohu, islámské náboženství se zrodilo 7. století našeho letopočtu v dnešní Saudské Arábii

Dějiny: Islámské náboženství bylo zjeveno proroku Muhammadovi, který patří do linie Abrahámovy, Mojžíšovi a Ježíšovi. Muhammad se narodil kolem roku 570 v Mekce (kde stojí boží dům Kába), ve spánku jej navštívil anděl Gabriel a zvěstoval mu, že je Alláhovým prorokem, postupně mu předal celé boží poselství. Není božstva kromě Alláha a Muhammad je posel Alláhův. Muhammad nejprve učil své bližní, potom začal islám veřejně hlásat. Narážel na odpor, tudíž se musel se svými stoupenci sebrat a odejít do Mediny 622. Odchod se nazývá hidžra a to je počátek islámského letopočtu.

Muhammad vyhlásil džihád = svatá válka proti všem odpůrcům Alláha. 630 vstoupil s armádou vítězně do Mekky, 632 zemřel.

Zakladatelé: Muhammad

Náboženské texty:

Korán = řeč boží předaná Gabrielem Muhammadovi, 114 kapitol (Súr), jež obsahují různé množství veršů (aját), dvě velká témata:

monoteismus a moc boží; úděl lidí v jejich vztahu k bohu

Bůh je jediný stvořitel vesmíru, lidí a duchů, člověk je provolegizovaný otrok Pána, má možnost nedodržovat boží příkazy a často bývá sváděn podlým andělem Iblísem (Satan).

Sunna = ústní tradice zachycující činy Muhammadovy

Korán a Sunna tvoří základ islámského práva Šarí‘a – aplikuje se na všechny oblasti života => nejen náboženství, ale i právní a morální systém, styl života a kultura.

5 základních pilířů víry:

• vyznání víry v jednoho boha Alláha

• motlitba (salát) – pětkrát denně, rituáůní omýváníčelem k Mekce, hluboce se klanět

• půst (saum) – během měsíce ramadánu platí od východu do západu slunce zákaz pití, jídla, kouření a pohlavního styku

• pouť (hadždž) – muslim s dostatkem sil a prostředků musí alespoň jednou za život vykonat pouť do Mekky, následně do Mediny a Jeruzaléma

• almužna (zakát) – náboženská daň, určená pro chudé a potřebné

Pouti, obřady a svátky:

Pouť do Mekky, Mediny a Jeruzaléma: v posledním měsíci roku muslimského kalendáře, na místě se muslim zahalí do dvou pruhů bílé nešité látky, aby se setřely rozdíly mezi rasou a postavením, potom se účastní různých obřadů:

• obcházení (tavváf) – sedmkrát se obejme Kába

• sedmkrát se přeběhne mezi dvěma pahorky al-Marva a as-Safa

• zastávka na planině Arafatu, stojí tváří v tvář bohu a hází kamínky na sloup v Akabě v Míná představující Satana

• závěr je slavnost al-‘id al-Kabir – obětování berana

1. Muharram - Nový rok podle muslimského kalendáře