VIII_KULTURA_rs

ti sporná, mnohým se bude zdát až nesmyslná. Ba co

víc, ani já sám jsem nenašel přesvědčivý argument, kte­

rý by ji podpořil, narazil jsem jen na nekonečné speku­

lace a smyšlenky. Vím, že to, co jsem zde napsal, je ne­

dostatečné; útěchou je mi pouze to, že i všechny ostatní

pokusy, které jsem poznal, jsou právě tak špatné.

Následující eseje by byly ještě horší, nebýt kritiky

a podnětů, které mi poskytli Fiona Ellisová, Bob Grant,

Jim Johnson a David Wiggins, a proto jsem jim za ně

velmi zavázán. Dále bych chtěl poděkovat univerzitě ve

Swansea, kde jsem měl v roce 1993 tu čest proslovit na

výročním sympoziu J. R. Jones Memoriál Lecture před­

nášku, jejíž části se v přepracované podobě objevují

v 11. kapitole, dále nizozemskému Nexus Institut při

univerzitě v Tilburgu, díky němuž jsem se mohl zúčast­

nit dvou konferencí, jedné o Wagnerovi a druhé o uctí­

vání model, díky nimž se zrodily počátky šesté a sedmé

kapitoly, dále Nadaci Petera Fullera, která mi v roce

1995 umožnila proslovit přednášku na výročním sym­

poziu Peter Fulier Memoriál Lecture, jež se po přepra­

cování, opravení a rozšíření proměnila v osmou kapito­

lu, a na závěr univerzitě v Cambridgi, kde jsem měl

v roce 1997 tu čest proslovit přednášku na výročním

sympoziu Leslie Stephen Memoriál Lecture, a tudíž

jsem se dal cestou, která v závěru vyústila v kapitolu de­

vátou. Část této kapitoly vyšla v City Journal, a proto

bych chtěl tímto poděkovat šéfredaktorovi tohoto časo­

pisu, panu Myronu Magnetoví, že mi dovolil tento ma­

teriál znovu použít. Poděkovat bych chtěl také vydava­

telství Faber and Faber, že mi dovolilo citovat z básně

Philipa Larkina Chození do kostela.

8

1. Co je kultura?

Pojem kultura vyskočil v plné zbroji v polovině 18. sto­

letí z hlavy Johanna Gottfrieda Herdera a od té doby

svádí jednu bitvu za druhou. Kultur je pro Herdera ži­

votní mízou každého národa, proudem mravní energie,

jenž udržuje jeho integritu. Naproti tomu Zivilisation je

ve své podstatě jen nánosem zvyků, zákonů a technic­

kých znalostí. Národy mohou sdílet civilizaci, ve své

kultuře však zůstanou provždy rozdílné, neboť kultura

jasně vymezuje, co jsou.

Tato myšlenka se dále vyvíjela dvěma směry. Němeč­

tí romantici (Schelling, Schiller, Fichte, Hegei, Holder-

lin) interpretovali kulturu v souladu s Herderem jakož­

to určující podstatu národa, jako sdílenou duchovní

sílu, která se projevuje ve všech zvycích, v přesvědčení

a konání daného národa. Dále tvrdili, že kultura formu­

je jazyk, umění, náboženství a dějiny a že zanechává

svůj otisk i na těch nejnepatrnějších událostech. Žádný

člen společnosti, jakkoli špatně vzdělaný, není bez kul­

tury, neboť kultura a příslušnost k jistému společenství

jsou jedno a totéž.