Renesancni_filozofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Renesanční filozofie
zahrnuje období renesance a humanismu (renesance = um.sloh, humanismus = myšlenkový směr)
znaky humanismu: zdůraznění role člověka, víra v rozum, oslabování vlivů církve, rozvoj přír. a spol. věd, vznik evropského psaného práva, nové vynálezy
obecné znaky renesanční filozofie: filozofie se osamostatňuje od náboženství, svět je poznatelný rozumem, kladou se otázky spojené se světem, než s Bohem, rozvoj vědy v dalších oblastech
Přírodní filozofie
Mikuláš Kusánský (1401-1464)
Němec, byl kardinálem
poslední filozof, který se pokusil smířit filozofii s náboženstvím
dílo O učené nevědomosti – vystupuje v něm jako představitel panteismu (názor ztotožňující Boha s přírodou)
domníval se, že Bůh uspořádal vesmír podle matematických principů, a tvrdil, že se Země pohybuje kolem Slunce
rozlišil 4 stupně poznání:
smyslové – nejnižší, dává nedokonalé obrazy věcí
rozumové nižšího řádu – třídění poznatků; člověk poznává co je důležité a co ne
rozumové vyššího řádu – uplatňuje se při něm abstraktní myšlení
boží – slouží k poznání božích principů fungování státu, poznání světa kolem nás
Mikuláš Koperník (1473-1543)
Polák, astronom
pohyby planet
dílo O obězích nebeských těles – původní geocentrický názor (Země je středem vesmíru) nahradil heliocentrismem (Země obíhá kolem Slunce), jde o tzv. koperníkovský obrat (zpochybnění výjimečného postavení člověka ve vesmíru)
Giordano Bruno (1548-1600)
pocházel z chudé rodiny
působil jako jakýsi ,, cestující profesor“ (Paříž, Oxford, Ženeva, Praha aj.)
navazoval na Koperníka
zastánce panteismu
dílo O nekonečném vesmíru a světech – vesmír je nekonečný, existují další sluneční soustavy, vše se skládá z hmotných částeček (monád) tzn. že svět je hmotný
byl nařčen z bezbožnosti, v Itálii ho zatkla inkvizice, nakonec byl po sedmi letech vyšetřování a věznění upálen; rozsudek přijímal se slovy: ,, Vy vynášíte rozsudek s větším strachem, než já jej přijímám.“ (církev se bála, že by mohl mít pravdu)
,, Jedinou autoritou má být rozum a svoboda poznání.“
(1564-1642)
významný fyzik, matematik, zkonstruoval dalekohled
stoupenec deismu (názor, že Bůh stvořil vesmír, ale dál se o něj nestará)
tvrdil, že vesmír a přírodu je možné zkoumat prostřednictvím matematiky
mikrokosmos, makrokosmos
,, A přece se točí.“ (Eppur si muove)
Johannes Kepler (1572-1630)
Němec, působil na dvoře Rudolfa II.
tvrdil, že se vesmír řídí určitými přírodními zákony, které se dají matematicky vyjádřit
Keplerovy zákony pohybu planet:
dráhy planet jsou elipsami, v jejichž společném ohnisku je Slunce
plochy opsané průvodičem planety za stejnou dobu, jsou sobě rovny
Francis Bacon (1561-1626)
Angličan, působil v anglickém parlamentu a byl nejvyšším prokurátorem
byl usvědčen z přijímaní úplatků a tím začal sestup jeho kariéry, poté se začal věnovat vědě
zabýval se noetikou (oblast poznání)
poznání by mělo být založeno na empirii (smyslové zkušenosti)
,, Vědění je moc.“
přišel s myšlenkou, že naše poznání omezují chyby, omyly a předsudky, tzv. idoly; ty můžeme dělit do 4 skupin: