Mysleni stare Indie a Ciny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
2. Myšlení staré Indie a Číny
INDICKÁ FILOSOFIE (6. - 5. stol. př. n. l.)
Základem indické kultury jsou autoritativní texty: védy, brahmany, a upanišady, které vznikají v 2. polovině 1. tisíciletí před Kristem. Vyznačují se především tolerancí. Všechna indická náboženství spojuje několik základních pojmů, které najdeme v těchto textech. Klíčovou otázkou je otázka jak žít. Evropané se snažili své myšlení vnutit. Orientální myšlení je založeno na lásce k přírodě a druhým.
Dharma = řád, který drží celý svět pohromadě, je to také řád mravní, upravuje chování.
Brahma = nejvyšší duchovní princip, podstata celého indického světa, nedá se definovat.
Atman = princip brahma v člověku, „já“ které je nesmrtelné.
Indická filosofie říká, že veškerou podstatu najdeme sami sobě. Cílem je, aby se atman v nás osvobodilo od naší filosofické podstaty, touží po splynutí s brahma.
Indické náboženství věří v reinkarnac i. Etickým tématem je karma. Pokud člověk nenaplní míru dobrých činů, jeho duch se duch se bude převtělovat nových existencí, dokud nesplyne atman s brahma. Splynutí = mókša, nirvana - konečný cíl, vysvobození z koloběhu reinkarnací. Cesty k tomuto vysvobození = jóga.
a) BUDDHISMUS
Je to druh filosofického myšlení a náboženství, jde o moudrost a filosofické naplnění. Jeho zakladatelem je princ Síddharta Gótama. Žil v nevědomí, svět vnímal bez utrpení. Když se dostal za hradby svého paláce, položil otázku: „Kde se všechno utrpení bere?“ Jednou se stal osvíceným - Buddhou. Znal odpovědi na všechny otázky. Základ lze nalézt ve čtyřech pravdách:
1. Vše v životě je strast.
2. Příčinou strasti je touha, žízeň po životě (snaha uspokojovat své potřeby).
3. Zánik žízně, dosažení svobody od vášní značí též zánik strasti.
4. Cestou k zániku strasti je osmidílná stezka: mravný život (upustit od zabíjení a ubližování živým cítícím bytostem, nekrást, nezneužívat sexuality, nelhat) kultivace mysli a moudrost. Závěr osmidílné stezky tvoří pravá bdělost a soustředění (souvisí s metodami meditace). Člověk vniká do hlubokého poznání skutečnosti, jeho osobnost se proměňuje, probouzí se v něm láska, mizí nevědomost, chtivost a tužby. Směřuje k osvícení = nirvána (osvobození od dalších životů = samsára a reinkarnace).
Základní směry buddhismu:
HÍNÁJÁNA (malý vůz) = bližší Gótamovi, chápe Buddhu jako člověka a učitele, ne jako boha
MAHÁJÁNA (velký vůz) = Buddha jako bůh a jiné bohové z hinduismu, široký okruh vyznavačů, významné postavení mají bódhisattvové - nevchází do nirvány a pomáhají ostatním
LÁMAISMUS (tantrájána) = zejména v Tibetu, spojení mahájány a tradic, lámové - mniši (dalajláma)
b) DŽINISMUS
Zakladatelem je princ Mahávíra, v 6. stol. př. n. l. Zřekl se zajištěného postavení a začal žít podle přísných asketických zásad. Džinisté žijí jako mniši (celibát) nebo jako laici ve věrném manželství.