Francouzské osvícenství,_anglicky_empirismus

Anglický empirismus a francouzské osvícenství

Anglický empirismus

• navázal na filozofii Francise Bacona (zdůrazňoval induktivní metodu poznání)

• zdůrazňoval úlohu lidské zkušenosti v oblasti poznávání

• člověk vše vnímá smysly a jejich prostřednictvím dosáhne pravého poznání

• popíral existenci absolutní pravdy, která by platila pro všechny lidi bez rozdílu

• stál v opozici vůči racionalismu – odmítal rozumové spekulace

• většina empiriků byla zároveň představiteli tzv. sensualismu (sensus = počitek, smysl, cit), počitek = jednotlivé smyslové vjemy, které se přes smysly přenášejí do mozku a na základě níž si vytváříme představu o věci

John Locke (1632 – 1704)

• Angličan; působil jako učitel, rádce a lékař ve šlechtické rodině

• dílo: Dvě rozpravy o vládě

• lidé jsou si od přírody rovni

• panovník nevládne z vůle Boží, ale z vůle lidu

• moc ve státě by měla být rozdělena mezi panovníkem (moc výkonná) a parlamentem (moc zákonodárná), moc soudní

• dílo: Esej o lidském rozumu

• tvrdí, že veškeré poznatky získáváme prostřednictvím smyslové zkušenosti

• při narození je naše vědomí čisté, nepopsaná deska, tzv. tabula rasa

• ,, Nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech.“

• stopy na desce označoval jako ideje

• ideje nejsou vrozené a jsou to vlastně jednoduché (vjemy a počitky) nebo složitější (představy) zkušenosti

George Berkeley (1684 – 1753)

• původem Ir; vyučoval náboženství a biblické jazyky

• podle něj podstata veškeré existence spočívá ve vnímání - ,,Existovat znamená býti vnímán.“ (,,Esse est percipi.“)

• proč existují i věci, které aktuálně nevnímáme? – všechny věci vnímá Bůh, proto stále existují

• podobné názory se označují jako solipsismus

• zabýval se také společností, na níž se pokusil aplikovat Newtonovy gravitační zákony

• ve společnosti podle něj působí dvě protikladné síly: odstředivá (ta co spol. rozděluje) X dostředivá (ta, co spol. spojuje)

David Hume (1711 – 1776)

• Skot, navázal na Locka

• bývá označován jako skeptik nebo agnostik

• zabýval se především oblastí ontologie a gnozeologie

• dílo: Pojednání o lidské přirozenosti

• odlišil čerstvé a silné dojmy (imprese) od představ (idejí)

• představy mají tendenci se sdružovat, a to třemi způsoby:

1. podle podobnosti nebo odlišnosti

2. podle prostorové a časové sounáležitosti

3. jako příčina a následek

• toto sdružování představ nemá reálný základ ve skutečném světě (lidé mají tendenci myslet určitým způsobem)

• autor tzv. gnozeologického skepticismu – všechny naše zkušenosti jsou individuální a nikde není dáno, že to, co se osvědčilo v minulosti, se osvědčí i v přítomnosti nebo budoucnosti

• nepoznáváme skutečný vnější svět, ale pouze jeho obraz, který jsme si vytvořili v naší hlavě prostřednictvím našich smyslů

OSVÍCENSTVÍ

• znaky a význam osvícenství; francouzské osvícenství a jeho představitelé (Rousseau, Voltaire, Montesquie), francouzští encyklopedisté a materialisté