Francouzské osvícenství,_anglicky_empirismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Anglický empirismus a francouzské osvícenství
Anglický empirismus
navázal na filozofii Francise Bacona (zdůrazňoval induktivní metodu poznání)
zdůrazňoval úlohu lidské zkušenosti v oblasti poznávání
člověk vše vnímá smysly a jejich prostřednictvím dosáhne pravého poznání
popíral existenci absolutní pravdy, která by platila pro všechny lidi bez rozdílu
stál v opozici vůči racionalismu – odmítal rozumové spekulace
většina empiriků byla zároveň představiteli tzv. sensualismu (sensus = počitek, smysl, cit), počitek = jednotlivé smyslové vjemy, které se přes smysly přenášejí do mozku a na základě níž si vytváříme představu o věci
John Locke (1632 – 1704)
Angličan; působil jako učitel, rádce a lékař ve šlechtické rodině
dílo: Dvě rozpravy o vládě
lidé jsou si od přírody rovni
panovník nevládne z vůle Boží, ale z vůle lidu
moc ve státě by měla být rozdělena mezi panovníkem (moc výkonná) a parlamentem (moc zákonodárná), moc soudní
dílo: Esej o lidském rozumu
tvrdí, že veškeré poznatky získáváme prostřednictvím smyslové zkušenosti
při narození je naše vědomí čisté, nepopsaná deska, tzv. tabula rasa
,, Nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech.“
stopy na desce označoval jako ideje
ideje nejsou vrozené a jsou to vlastně jednoduché (vjemy a počitky) nebo složitější (představy) zkušenosti
George Berkeley (1684 – 1753)
původem Ir; vyučoval náboženství a biblické jazyky
podle něj podstata veškeré existence spočívá ve vnímání - ,,Existovat znamená býti vnímán.“ (,,Esse est percipi.“)
proč existují i věci, které aktuálně nevnímáme? – všechny věci vnímá Bůh, proto stále existují
podobné názory se označují jako solipsismus
zabýval se také společností, na níž se pokusil aplikovat Newtonovy gravitační zákony
ve společnosti podle něj působí dvě protikladné síly: odstředivá (ta co spol. rozděluje) X dostředivá (ta, co spol. spojuje)
David Hume (1711 – 1776)
Skot, navázal na Locka
bývá označován jako skeptik nebo agnostik
zabýval se především oblastí ontologie a gnozeologie
dílo: Pojednání o lidské přirozenosti
odlišil čerstvé a silné dojmy (imprese) od představ (idejí)
představy mají tendenci se sdružovat, a to třemi způsoby:
podle podobnosti nebo odlišnosti
podle prostorové a časové sounáležitosti
jako příčina a následek
toto sdružování představ nemá reálný základ ve skutečném světě (lidé mají tendenci myslet určitým způsobem)
autor tzv. gnozeologického skepticismu – všechny naše zkušenosti jsou individuální a nikde není dáno, že to, co se osvědčilo v minulosti, se osvědčí i v přítomnosti nebo budoucnosti
nepoznáváme skutečný vnější svět, ale pouze jeho obraz, který jsme si vytvořili v naší hlavě prostřednictvím našich smyslů
OSVÍCENSTVÍ
znaky a význam osvícenství; francouzské osvícenství a jeho představitelé (Rousseau, Voltaire, Montesquie), francouzští encyklopedisté a materialisté