Filosofie 20. stol. - existencialismus, novotomismus a novopozitivismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
12. Filosofie 20. století: existencialismus, novotomismus a novopozitivismus
EXISTENCIALISMUS
Existencialismus je filosofický směr vzniklý v 60. letech za dob uvolnění, velmi populární mezi studenty ve Francii. Vznikl, protože vývoj myšlení ve 20. stol. se dostal do krizové situace. V kruté zkušenosti světových válek a hospodářské krize totálně padá osvícenské pojetí dobrého a pozitivně se vyvíjejícího člověka. Člověk je odhalen ve své bídě a bezmoci. Najednou vzniká pocit bezvýchodnosti a ztráty identity. Předzvěsti tohoto směru se objevovaly už u Franze Kafky nebo Dostojevského.
Jean Paul SARTRE je zakladatelem existencionalismu a reprezentuje francouzské ateistické existencialisty. Původně středoškolský profesor, za války činný v odboji, po válce se věnoval vědecké spisovatelské a politické činnosti. Strhnul velkou část mladé generace a intelektuály své doby. Už ve svém prvním románu Hnus vyjádřil pocit bezdůvodnosti a tíže existence, ale zároveň už zde je skryto východisko v podobě angažovanosti pro druhé. V trilogii Cesty ke svobodě ukázal, že svoboda je smyslem lidského života a že před ní nelze utíkat do konzumního způsobu života. Téma svobody stojí jasně v popředí. Jsme ke svobodě odsouzeni, jsme tím, čím se sami činíme. Není Bůh, nejsou předem daná žádná určení, je jen naše existence tady a teď. Záleží, jak se ve své svobodě rozhodneme, co se svým životem učiníme. „Existence předchází podstatu.“ Uvěřil, že svoboda se naplňuje v angažovanosti pro druhé a je vázána svobodou druhých. „Nic nemůže být dobré pro nás, není-li to dobré pro všechny.“
Albert CAMUS byl novinář, romanopisec a filosof, tvrdě se musel propracovat ke vzdělání. Zkušenost odcizení člověka, lhostejnosti, nezájmu o hlubší postižení života. Lidská existence je absurdní. V románu Mor ukazuje možné reakce na absurditu. Absurdita nemusí paralyzovat, může být výzvou k aktivní revoltě, boji proti zlu. I když sám boj proti absurditě je absurdní, mlže v něm člověk nalézt smysl a štěstí - revoltující člověk Sysifos. Camusova revolta, ale není revolucí a násilím, je to důstojný vzdor usilující o spravedlnost a štěstí člověka. Existencialismus je výzvou ke svobodě.
NOVOTOMISMUS
Je považován za nejvlivnější směr křesťansky orientovaná filosofie, je katolicky orientovaný. Navazuje na učení Tomáše Akvinského (tomismus). Zdůrazňuje harmonii víry a racionálního poznání (vědy) jako dvou zdrojů poznání daných člověku Bohem. V rámci této harmonie klade na první místo víru, protože její pravdy jsou božského původu a jsou tedy absolutní. Avšak novotomismus uznává také výraznou úlohu vědy a vědění v moderní době. V rámce své ontologie respektuje některé přírodovědné poznatky, např. přirozenou evoluci.
Také sociální názory novotomismu se modernizovaly. Věnuje pozornost dělnému lidu a sociálnímu vývoji. Současný novotomismus reaguje na aktuální problémy světa v duchu hesla aggiornamento = přiblížení církve všednímu dni, tedy normálním lidem. Církev se opět pokusila obnovit své výsadní postavení ve společnosti.