Taoismus

Taoismus

= Daoismus

• Filozofická škola čínského původu.

• Někdy je chápán i jako náboženství.

• Jádro filozofie i uctívání – princip tao je pro taoisty zdrojem, vzorem a podstatou všeho, co existuje.

• Víra, že lze dosáhnout stavu dokonalosti, když se s rytmy a cykly tao věřící synchronizují.

• Důraz na ,,tři poklady:” soucit, úspornost a pokoru.

• Smyslem života – naučit se následovat cestu kosmických sil a přírodu.

Principy:

• tao (vesmírná síla, individuální přirozenost, jedno, cesta jako cíl)

• te (ctnost, projev taa)

• wu-wei (usilovat neúsilím, znamená nechat věcem volný průběh, prorážet kámen s měkkostí vody)

Věrouka:

• Dle Tao Te ťing platí, že Tao plodí jedno (jednotu, harmonii). Jedno plodí dvě (protiklady, jin jang). Dvě plodí tři (Nebesa, Zemi a mudrce). Tři plodí všechny věci.

• Dao (cesta, princip, směřování) označuje prazdroj všeho bytí, jenž sám je přitom věčným a neuchopitelným stavem nebytí, prázdnotou. Bytí se v něm rodí spontánně, bez jakékoli vnější vůle. V počátečním stavu má podobu prvopočáteční čchi, energeticky hmotné, na začátku jednolité, ale potenciálně nekonečně tvárné substance.

• Čchi tvoří dvě složky: jin a jang, které jsou ve všech svých vlastnostech a projevech protikladné a současně spojené, protože jin v sobě obsahuje zárodek jangu a naopak.

• Pnutí vyplývající z protikladnosti a spojitosti jin-jangu je vnitřním spouštěcím mechanismem, díky kterému se čchi formuje do všech podob bytí.

• Každá existence je v důsledku jinjangových proměn dočasná, a nakonec se převrátí ve svůj protiklad. Takto se v nekonečných cyklech střídá život a smrt, den a noc, nahoře a dole atd. Vše je proměnlivé, relativní a pominutelné, věčné a neměnné je jedině dao.

• K taoismu je zapotřebí pochopení „čínského myšlení“. To je postaveno na několika principech:

Svět je v neustálém pohybu.

Stálost neexistuje.

Detail nelze oddělit od celku.

Celek nelze oddělit od detailu.

Protiklady harmonizují krajnosti.

• Uctíval hvězdné bohy a spravoval i vlastní církve.

• Nad všemi hvězdnými bohy stojí Nefritový císař.

• Pod ním trojice stvořitelských bohů Tři čistoty.

• Významnou roli hraje také Osm nesmrtelných.

• Mezi nejuctívanější bohy patří Kuan-jin (bohyně soucitu) nebo Cao-wang, (ochránce domácího krbu).

• V taoismu nalezneme prvky magie, alchymie a šamanismu, ze kterého také vzešel.

Historie:

• Kořeny sahají minimálně do 4. st. př. n. l..

• Náboženský taoismus měl největší rozkvět v 6.-8. století.

• Zásadní vliv na vznik – kniha Tao te ťing (Kniha o cestě a ctnosti), která je připisována učenci Lao C‘.

• Raný taoismus byl též ovlivněn filozofem Čuang-c', filozofem Sün-c’, čínskou naturalistickou školou, která rozpracovala filozofii jinu a jangu.

Taoismus má vliv:

• Na čínskou kulturu (hluboce do ní prorostl, takže získal i své lidové formy). Na tradici zenu, čínskou alchymii (zejména nej-tan), čínskou astrologii, několik bojových umění, tradiční čínskou medicínu, feng-šuej a mnoho stylů cvičení čchi-kung. Ve 20. století na západní svět.