NĚMÁ BARIKÁDA - koncept maturitního okruhu

JAN DRDA   

NĚMÁ BARIKÁDA       

KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 

Stránka 2 z 3 / Němá barikáda       

Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:  
Jazyková  a  stylová  výstavba  povídek  se  pohybuje  mezi  dvěma  póly:  je  to  snaha  o  reportážní  věcnost,  která  je  však  zejména  ve 
vypjatých dějových okamžicích silně patetizována. Živý hovorový jazyk některých povídek zajišťuje rychlý dějový spád, kompozice 
odpovídá konstrukcím lidové četby: zhuštěný děj vedoucí někdy k happy endu, někdy ke smrti hrdiny (Včelař). Vypravěč v er-formě 
bývá v pozadí, realita je ztvárněna ve zkratce, způsobem blízkým filmovému vidění (rychlé změny úhlu závěru, záznam vizuálních 
vjemů + úsečný komentář).  
 
Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy): Povídkový  soubor  zobrazuje  odpor  českého  národa  vůči  nacistickým  okupantům.  Pro  povídky  je  typická  jednoduchost  a 
přímočarost, která čtenáři záměrně usnadňuje cestu; je inspirována  postupy lidové a  dobrodružné literatury. Většina  povídek je 
poplatná dobové protiněmecké atmosféře (kniha vyšla v r. 1946), a to se odráží v jejich předvídatelném ději, sloužícím místy až k 
naivní  heroizaci  postav.  Přesto  neleze  Drdovu  prózu  jednoduše  odmítnout:  jako  téměř  krystalicky  čistý  případ  politicky  a 
společensky  angažované  tvorby  je  příkladem  textu  vytvořeného  na  objednávku  mistrovskou  rukou,  jaká  se  v dějinách  literatury 
bohužel tak často dostávala do služeb totalitním režimům.  
 
Charakterizovat hlavní postavy v díle: 
Hlavními postavami Drdových povídek jsou obyčejní lidé, kteří se pod tlakem okolností musejí stát hrdiny  – ať je to řídící Havlík, 
kterého  Němci  zastřelí,  když  se  snaží  skrýt  tajnou  vysílačku  (Včelař),  či  gymnaziální  profesor  latiny,  odhodlaně  vystoupivší  proti 
teroru heydrichiády (Vyšší princip). Pro postavy povídek (stejně jako pro postavy jiných děl budovatelské prózy, jejíž postupy Drda 
předznamenává)  je  charakteristická  důsledná  typizace  postav.  To  znamená,  že  jejich  psychologie  je  poměrně  povrchní.  Jejich 
spektrum  je  ostatně  velmi  jednoduše  definovatelné  –  jsou  jednoznačně  rozděleny  na  ose  dobra  a  zla:  ti  zlí  jsou  vždy  Němci,  ti 
dobří, stateční a odhodlaní pak Češi.  
 
Zařadit  autora  díla  do  literárněhistorického  kontextu  české  literatury,  pohovořit  o  literárněhistorickém  kontextu 
(časové  vymezení,  znaky  literárního  období,  další  představitelé  literárního  období  a  jejich  díla;  kulturně-politický 
kontext…):  
Tuto důležitou část zkoušky si nastudujte podle studijní příručky, sešitu, učebnice. Otázky v této části mohou být různorodé a budou 
směřovat k ověření žákova základního přehledu o literárním vývoji. Pro poznámky k této části využijte volného místa níže.  
Kapitoly ve studijní příručce a sešitě: Česká literatura 2. poloviny 20. století / Česká próza 2. poloviny 20. století