Neruda Povídky malostranské

záměrná záměna významu balady a romance

rozmarná témata – vztah matky a dítěte, národní otázky, biblická látka, legendární látka

Prosté motivy (1883) – nejsubjektivnější sbírka – intimní zpověď stárnoucího básníka (jakýsi citový deník)

osamělost, naděje v lásku, smíření s osudem

4 oddíly = 4 roční období (příroda = lidský život)

Zpěvy páteční (1896) – sestaveno z pozůstalosti, 10 patetických básní s vlasteneckým obsahem

próza:

Arabesky, Různí lidé (povídky), Trhani (román), Žerty dravé a hravé, Studie krátké a kratší, Menší cesty (fejetony)

• literární druh

epika

• literární žánr

soubor 13 povídek

• literární forma

próza

• dominantní slohotvorný postup

vyprávěcí

• typ vypravěče

er-forma (10 povídek), ich-forma (3 povídky – Večerní šplechty, Svatováclavská mše, Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno)

• vysvětlení názvu díla

povídky odehrávající se v Praze na Malé Straně

• posouzení aktuálnosti díla

dílo velmi neaktuální

• určení místa a času textu

2. polovina 19. století ve staré Praze na Malé Straně

• stručné nastínění děje

Týden v tichém domě

Pan Ryšánek a pan Schlegl - příběh o dvou starších pánech, kteří se už 11 let nebaví kvůli ženě, kterou ba milovali. Přesto spolu usedají den co den k jednomu stolu v Hostinci U Štajniců. Kvůli jejich mužské neoblomné cti si ani jeden nemůže odsednout jinam. Jednoho dne však pan Ryšánek nepřišel. Byl nemocný. S příchodem jara se však uzdravil a opět přišel. Ovšem zapomněl si tabák do dýmky. Pan Schlegl mu nabídl svůj. Potom mu řekl, že se o něj strachoval. Tak se začali spolu opět bavit.

Přivedla žebráka na mizinu - povídka vypráví o žebráku panu Vojtíškovi. Byl to milý a příjemný pán, každý ho měl rád a všude mu dali nějakou almužnu či něco k snědku. Jednoho dne za ním přišla žebračka, „baba miliónová“ (každému děkovala miliónkrát) a chtěla si ho vzít. Pan Vojtíšek beze slova odešel. Baba miliónová ho začala pomlouvat, říkat o něm že má dva baráky a že bydlí pod hradem. Už mu nikde nic nedali a pan Vojtíšek jednoho mrazivého dne umrznul.

O měkkém srdci paní Rusky

Večerní šplechty

Doktor Kazisvět - doktor Heribert, syn velmi uznávaného doktora, byl samotářský člověk. I když by měl pacientů a přátel dost, s nikým se nechtěl bavit. Všichni mu říkali „doktor Kazisvět“. Jednoho dne měl pan Schepeler pohřeb ale při nakládání rakve na kočár z ní vypadla umělcova ruka. V tu chvíli šel okolo pan Heribert, vzal ruku do svých a prohlásil, že pan Schepeler ještě žije, že je pouze strnulý. Nejprve ho měli všichni za blázna, ale když pana Schepelera po několika hodinách oživit, všichni ho obdivovali. I přes možnost nového začátku se pan Heribert nechtěl s nikým bavit. Od té doby ho nikdo už neviděl.