NM - požadavky k DT

Naturalismus – hlavně 70. a 80. léta 19 století. Klade do popředí biologickou stránku člověka -> pudy, přírodní rysy. Zdůrazňuje vliv prostředí a dědičnosti na člověka. Hrdinové z nejchudších vrstev. Emil Zola – Experimentální román, Zabiják, Nana. Karel Šlejhar – Kuře melancholik. Vilém Mrštík - Santa Lucia.

Literární (česká) moderna

symbolismus – vzniká jako reakce na impresionismus -> snaží se zobrazit skutečnost pomocí symbolů (slovních) -> mnohoznačná výpověď; důležitá metafora a volný verš; zůstává hudebnost verše; Otokar Březina a Karel Hlaváček

impresionismus – Název podle Monetova obrazu -> Imprese (=dojem). 1. Síla okamžiku. 2 Smyslové vnímání. 3. Zachycení atmosféry okamžiku - Antonín Sova

dekadence – úpadek literatury -> poezie, která tu nechce být navždy (aktuální v jedné době); odpor proti měšťácké morálce; hledá krásu v ošklivosti; Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic; próza – Jakub Deml

Modernismus a avantgarda

expresionismus – začátek 20. století; dívá se na svět skrze vnitřní pocit, důraz na osobnost člověka, úzkost člověka. Filosofie Schopenhauera -> svět na počátku 20. století je složitý a člověk ho nemůže pochopit a ztrácí se v něm => pocit smutku a úzkosti; Kafka, Richard Weiner

dadaismus – určitý protest proti měšťácké společnosti; založeno na nesmyslu = nonsens – rozrušení logiky, šokování; 1916 – sraz -> dada; Christian Morgenstern, Tristan Tzara -> manifest dadaismu.

futurismus - Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot. Tím se futurismus stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici. Jejich cílem bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila. Častým námětem byla technika. Z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali jednak zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu – Filippo Marinetti, Velimir Chlebnikov – zaumy (mimo chápání)

poetismus – čistě český směr; čisté umění (umění pro umění); protipól k proletářskému umění -> má být pro radost, hravost, fantazie; 1924 vznikl Devětsil – sdružovala mladé básníky a malíře; teoretik Karel Teige – formuloval program; Nezval, Seifert, Biebl

surrealismus – vznik ve Francii; nadrealismus; hlavně poezie -> typické polytematické básně => více myšlenek, které jsou za sebou bez logické návaznosti; A. Breton, Nezval

Existencialismus – vzniká v Německu; přenáší se ve 30. letech 20. století do Francie -> Paul Sartre (Zeď – soubor povídek), A. Camus (Cizinec, Mýtus o Sisifovi); jedinou jistotou člověka ve světě je smrt a vše konání, které tady je nemá smysl; složitost světa a života 20. století

Socialistický realismus – hodně ovlivněno schematismem (černobílé postavy); spojeno s budováním socialismu/komunismu, vzniká v SSSR po vzniku SSSR; u nás až po 2SV; základní směr po převratu 1948 -> neobjektivní, ovlivněno režimem