Člověk v sociálních vztazích

Imitace=imitací je míněno chování, které jedinec přebírá, protože je odměněn jako model, vzor =přejímáno je takové chování, jímž dosahuje podobných nebo shodných cílů jako má vzorIdentifikace=učení identifikací má mnohé společné rysy s učením imitací: opět jde o situaci, kdy jedinec přejímá chování druhého člověka, je však jiný motiv = při identifikaci se vybírá vzor nápodoby, přejímán je celekdalší druhy sociálního učení= observace (odezírání), anticipace(očekávání toho, jak se bude jedinec chovat), verbální

3. Interakce a komunikaceKomunikace a interakce=oba pojmy jsou spolu spjaté, nelze je rozdělovat = jejich vztah je chápán dvojím způsobem: 1. Komunikace je považována za dílčí případ interakce 2. Komunikace a interakce jsou dva různé aspekty jednoho procesuKomunikace=přenos informací od určitého jedince nebo skupiny k jiným =symbolický výraz interakce a slouží ke třem účelům: naznačovat fakta, vyjadřovat stav mluvčího a měnit stav posluchače=v komunikaci hrají hlavní roli jazyk, ale i neverbální náznaky = Komunikace je zprostředkována znakově-vyjadřovacím systémem , sociálně-strukturním systémem (role, normy, vztahy) a cílově- instrumentálním systémem (vztah cíle a prostředku)Sociální komunikace=rozumíme jí sdělování a přijímání informací v sociálním stykuproces komunikace=komunikátor = osoba, od které vychází sdělení =komunikant = osoba, která sdělení přijímá a dešifruje =komuniké = obsah sdělení =účinek vyvolaný komunikacíDruhy komunikaceMeziosobní/interpersonální=realizována jazykem, slovy a neverbálnímy prostředky =při komunikaci jde o složku tématickou, obsahovou, výkladovou a interpretační =základní formou je rozhovorSkupinová=např. školní vyučování =nejdůležitější se slovní projev, důležitou formou je diskuze =lepší je komunikace v kompaktních skupináchMasová=hromadná (tisk, televize, rozhlas, internet,…) =uskutečňuje se v médiích, je bez zpětné vazby =její příjemce je anonymní, skupina příjemců je různorodáPodmínky efektivní komunikace= dobré načasování, odpovídající zkušenosti, volba adekvátních prostředků dorozumívání, volba slovní zásoby a fyzického postoje

Interakce=vzájemný vztah lidí při společné činnostiDruhy interakceKoordinace =vzájemné sladění podmínek individuálních činností směřujících k individuálním cílůmKooperace =společná cesta ke společnému cíliRivalita = soupeření = interakce typu „kdo z koho“, jde o interakci rizikovouManipulace = způsob ovlivňování lidí, při němž se tito lidé stávají prostředkem dosahování osobních cílů manipulátora

4. Konflikty a jejich zvládáníKonflikt= střet dvou nebo více protikladných věcných obsahů či tendencí chováníDruhy konfliktůVnitřní K = intrapersonální, k. týkající se cílů, morálních otázek, rozhodnutí, pochybování,…Meziosobní K = interpersonální, dochází k nim mezi dvěma nebo více osobamiK uvnitř skupiny =když se skupina lidí nemůže rozhodnout na společné činnosti,nebo řešeníK mezi skupinami=konflikt mezi dvěma nebo více skupinami s odlišným počtem,zaměřenímK přiblížení = v rozporu jsou dva zcela žádoucí, ale navzájem neslučitelné cíleZvládání konfliktůÚtěk = člověk se snaží různým způsobem uniknoutRezignace = umět se něčeho zříciKompenzace = náhradní uspokojení jako vyrovnání určitých nedostatkůPopírání = neproduktivní forma vyhýbání se konfliktuRegrese = nevědomé sestoupení na dřívější vývojové stádiumDůsledky konfliktůNeuróza= vzniká v případě,že člověk neměl možnost vyřešit konflikty, předpokládá se déle trvající konflikt nebo frustrační situace (sahá až do dětství) =nutkavá neuróza = provádění činnosti v abnormální intenzitě (např. mytí rukou až do poškození kůže) =úzkostná neuróza = pocit sklíčenosti, bezvýchodnosti =fobie = nesmyslně pociťující strach =chorobné hubnutí = anorexiePsychóza = zachvacuje člověka totálně a ohrožuje celou osobnost=schizofrenie, autismusDeprese= beznaděj, lhostejnost, pocit prázdnoty, viny, bezcennosti, strach, poruchy spánkuMánie= zvýšená stimulace, povznesená nálada, prchavost myšlenek (nadbytek efektů)Adaptační potíže, organické poruchy a duševní nemociAP v dětství a prepubertě= kritické v obou krajních obdobích dětsví = vyvedení dítěte z rovnováhy v tomhle období je velmi snadné =příznaky AP po 6. Roce zpravidla ustupují (cucání palce, lhaní, nechutenství, ničení,...) =některé AP se v průběhu dospívání zase vrací (vzdorovitost, plačtivost, závislost na rodičích)AP v období puberty=probíraná látka je náročnější a vyžaduje zapojení stále náročnějších myšlenkových operací =zhoršení pozornosti, prospěchu, koncentrace, motivace =tělesné změny se promítají do změn chování a prožíváníObvyklé formy nepřizpůsobených reakcí=pasivní forma úniku a odvracení se od problému muže mít podobu reakcí neochoty, lenosti, nudy a nezájmu, chození za školu, útěk z domova, zhoršení prospěchu apod,… =pocity méněcennosti, agresivita, žárlivost,…