Filozofie

Mladší fyzikové: Empedoklés z Agrigantu - 4 elementy (rovnoprávné) voda, vzduch, oheň, země+ hnací silou všeho dění je síla sjednocující (= láska ) a síla oddělující (=nenávist) + eklekticismus = spojování myšlenek…

Anaxagoráz z Klazomen - „přinesl filozofii do Athén“- původně existovaly nekonečně malé bezpočetně kvalitativně odlišné pralátky = semena (inspirace pro atomisty) z nich postupně vznikají další jsoucna.

Atomisté - Filosof Leukippos a jeho žák Démokritos z Abdéry učinili originální kompromis mezi zdánlivě neslučitelným učením eleatů a názory Hérakleitovými. Zachovali neměnnost a věčnost eleatského bytí v podobě nedělitelných a věčných atomů a zároveň respektovali Hérakleitův pohyb, neboť se domnívali, že atomů je nekonečně mnoho a pohybují se v prázdnu, čili nebytí. Leukippos (kauzalita); Démokritos z Abdér - absolutní vznik z ničeho je nemožný + atomy (i duše).

Sofisté: obrat ve filozofii - nastalo antropologické období F. Změna společenské situace (vznik demokracie – volby – uspět v nich mohl jen ten, kdo „něco“ uměl). Filozofové byli osloveni, aby učili …. Za úplatu (placení učitelé moudrosti) učili „myslet, mluvit a jednat“ /= základy logického myšlení a argumentace, rétoriku, gramatiku, základy práva/. Starší a mladší sofisté: činnost starších byla přínosem – rozvoj vzdělanosti; mladší se „vybíjeli v neplodné eristice“ = umění vést spor /kvaziargumentace + sofisma/ umět dokázat, vyvrátit jakékoli tvrzení bez ohledu na jeho pravdivost - tím se učili vyhrávat ve sporech – používali i sofismata („logický klam“, slovní hříčky);

Protágorás z Abdér - vychází z Herakleitovy filozofie - vše se mění, vyvíjí, neexistuje žádná objektivní skutečnost, absolutní pravda, existují jen subjektivní pravdy: „Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou a nejsoucích, že nejsou.“ - relativní pravda (subjektivní pravda) - ,,o každé věci lze pronést dva protikladné výroky a oba budou pravdivé“ = k jedné situaci dva lidé pronesou různé názory ovlivněné vlastním pohledem na věc, vlastním subjektivním hodnocením.

Georgiás z Leontýnu - „Má naše subjektivní poznání vůbec smysl? Má vůbec něco smyl?“. Výroky:1) Nic není (nihilista); 2) Kdyby něco bylo, je to stejně nepoznatelné (agnostik); 3) Kdyby něco bylo a mohli bychom to poznat, neuměli bychom to sdělit (noetická skepse).