OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE - koncept maturitního okruhu

BOHUMIL HRABAL   

OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE       

KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 

Stránka 2 z 4 / Obsluhoval jsem anglického krále       

spropitné. V hotelu se konají speciální obhlídky žen, kdy je pokaždé jiná dívka položena na otočný stůl, obložena jídlem a hosté si ji 
mohou prohlížet ze všech úhlů. Tyto ženy byly obvykle rozpálené a Dítěti nezbývalo nic jiného, než je po odchodu hostů uspokojit. 
Nejvyššího ocenění se Dítěti dostane, když do hotelu přijíždí habešský císař a on ho hbitě obslouží ve chvíli, kdy se mu nikdo jiný 
nevěnuje.  Za  to  získává  stuhu  přes  prsa  –  řád  habešského  císaře.  V  ten  samý  den  je  ale  obviněn  z  krádeže  zlaté  lžičky  (ve 
skutečnosti  mu  ostatní  zaměstnanci  záviděli  řád)  a  vyhozen.  Zdrcený  Dítě  se  nechá  taxíkem  odvézt  do  lesa,  kde  chce  spáchat 
sebevraždu,  ve  tmě  ale  nahmatá  oběšence  a  rozmyslí  se.  Mezitím  se  lžička  našla,  ale  Dítěti  už  se  v  hotelu  nelíbí.  V  kině  poznal 
Němku Lízu, učitelku tělocviku, a protože uměl německy, rozuměli si. Při milování jí obložil břicho jehličnatými větvičkami. Personál 
hotelu nemůže toto kolaborantství Dítěti odpustit, v té době totiž Němci zabrali pohraničí, poplivají ho a je propuštěn. 
A hlavu jsem už nenašel 
Tou  dobou  už  Němci  obsadili  Prahu.  Dítě  a  Líza  se  vzali  v  Chebu,  nejprve  však  musel  Dítě  projít  lékařskou  prohlídkou,  zda  je 
schopen zplodit dítě. Jan trpěl tím, že se na něj Němci dívali skrz prsty a na svatbě mu blahopřáli jen ze slušnosti. Dělalo mu radost 
to, že všichni pochopili, že Líze vyhovuje v posteli. Ale i to se změnilo, sex se stal povinností, Líza chtěla dítě a on musel splnit úkol. 
Nyní používá poněmčené jméno Ditie. Líza mu sehnala místo v horách, kde pracoval v jakési oplodňovací vesnici. Žily zde těhotné 
Němky oplodněné árijci. Líza porodila chlapce a pojmenovala ho Sigfried. Chlapeček byl bojácný a slabý, sám Dítě brzy poznal, že je 
zaostalý. Líza pracovala jako zdravotní sestra na frontě a  přivezla odtamtud cenné poštovní známky, které ukradla  v domech po 
Židech.  Jan  je  omylem  zatčen  a  cestou  z  vězení  doprovází  spoluvězně.  Ten  pocházel  z  Lidic  a  až  na  místě  se  dověděl,  že  byly 
srovnány se zemí. Cheb byl bombardován a když se tam Dítě konečně dostal, jeho žena je po smrti. Dítě překope celou zahradu, 
aby našel kufřík se známkami, a nalézá v sutinách i její tělo – ovšem bez hlavy. Sigfried si po celý čas hraje tak, že zatlouká hřebíky 
do dřevěné podlahy, až z toho má svalnatější jednu ruku. Syna umístí do ústavu a odjíždí do Prahy. 
Kterak jsem se stal milionářem 
Za známky si Dítě koupil lom a nechal zde postavit hotel V Lomu. Hotel je nejlepším v Evropě a z Dítěte je milionář. Přijíždí sem 
spisovatel Steinbeck, chce hotel koupit, ale Dítě to odmítá, protože má konečně pocit, že patří mezi honoraci. Nastává Únor 1948 a 
Dítě  se  jde  sám  nahlásit  jako  milionář,  aby  mu  byl  zabaven  majetek  a  on  byl  vězněn  s  ostatními  milionáři.  Pociťuje,  že  mezi  ně 
nepatří a že ho mezi sebe nepřijali, protože oni mají miliónů několik, kdežto on jenom dva. Poté si dobrovolně vybírá brigádničení v 
pohraničí, kde žije s učitelem francouzštiny a zrzkou Marcelou, která se netají svou potřebou sexu. Poslední životní etapou je práce 
cestáře na šumavské samotě. Zde Dítě žije se zvířaty, bilancuje a vzpomíná na svůj bohatý život. Jeho jedinými přáteli jsou místní 
vesničané, kteří ho občas navštíví a na Štědrý den se k němu dostanou i přes množství sněhu, jen aby mu popřáli. Dítě zde zrovna 
obsluhuje svá zvířata s řádem habešského krále přes prsa. 
-  za  románem  je  krátký  autorův  dovětek,  že  psal  tento  román  v  těžkých  dobách  (zemřela  mu  matka,  nemohl  publikovat)  a  pod 
vlivem surrealistů. 
 
Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:  Hrabal  v románu  rozvíjí  svou  vyprávěcí  metodu,  založenou  na  nespoutaném,  jakoby  nepřerušeném  mluvním  proudu.  Projev 
vypravěče v ich-formě je přizpůsoben psychologii postavy Jana Dítěte: naivní úsilí o posun na společenském žebříčku se projevuje 
ve  specifičnosti  Dítětova  jazyka,  ve  kterém  se  úsilí  o  kultivovanou  mluvu  mísí  s prvky  obecné  češtiny,  slangu  a  profesní  mluvy 
z oblasti hotelnictví. K mluvenému projevu odkazuje  i oslovování čtenáře – každá z kapitol začíná větou: „Dávejte pozor, co vám 
teďka řeknu,“ a končí konstatováním: „Stačí vám to? Tím dneska končím.“  
Novela je rozdělena do pěti kapitol (Sklenice grenadýny, Hotel Tichota, Obsluhoval jsem anglického krále, A hlavu jsem už nenašel, 
Kterak  jsem  se  stal milionářem),  které líčí pět  různých fází protagonistova života. K textu je připojen dovětek,  ve kterém Hrabal 
vysvětluje, že román je napsán tzv. automatickou metodou, příznačnou pro tvorbu surrealistů.  
 
Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy) a charakterizovat hlavní postavy v díle: V životním příběhu hlavního hrdiny se odrážejí zlomové okamžiky středoevropských dějin 20. století. Vypravěčem a protagonistou 
je  pikolík  Jan  Dítě,  postava  se  svérázným  pohledem  na  svět,  který  se  odráží  i  v jejím  jazykovém  projevu  a  morálním  profilu. 
Základem jeho životní zkušenosti je naivní, důvěřivý vztah k lidem, zejména k přímým nadřízeným a zkušenějším spolupracovníkům 
v hotelových  restauracích.  Na  jeho  uvažování  se  ale  podílí  i  komplex  z malého  vzrůstu  a  touha  po  majetku,  který  pro  něj 
automaticky znamená společenskou prestiž, aniž by se příliš staral o způsob jeho nabytí. V závěru novely se však jeho  uvažování 
zcela proměňuje a on nachází smysl života v prosté existenci a ve smíření se světem a se svou minulostí.  
Životní příběh jednoho outsidera dostává smysl už tím, že byl zaznamenán. Vyprávění je důležitější než vypravěč a má svou vlastní 
etiku:  je  vždy  obrazem  nějaké  pravdy.  Otázka,  kdo  nám  ten  příběh  vlastně  vyprávěl  (byl  to  dobrý  či  špatný  člověk?  vinný  či 
nevinný? hloupý či moudrý? ), v této perspektivě ztrácí na významu.