Zánět

[editovat] Mikroskopické projevy zánětu

• Alterace – poškození buněk tkáně, degenerace tkáně.

• Exsudace a infiltrace:

  • hemodynamické změny – dochází k rozšíření (vazodilatace) arteriol, kapilár a venul, tím se krev zpomalí až k postupné stagnaci krevního proudu v zánětlivém ložisku (hyperémie);

  • zvýšená propustnost (permeabilita) cév – dochází k úniku tekutiny bohaté na proteiny z krevní plazmy a vzniká zánětlivý otok, zároveň dochází k výstupu krevních buněk (neutrofily, monocyty, lymfocyty) z krve do pojivové tkáně zánětlivého ložiska.

• Proliferace – je projevem reparace tkáně a zahrnuje neokapilarizaci (tj. tvorba nových kapilár) a tvorbu nové pojivové tkáně. Je charakteristická pro chronický zánět.

• Imunitní jevy – zahrnují humorální složky imunitního systému jakož i specifickou imunitní odpověď zastoupenou B-lymfocyty a T-lymfocyty.

Buňky zánětlivého exsudátu [1] Typ buněk hlavní funkce typ zánětu neutrofily fagocytóza a ničení baktérií, fibrinolýza hnisavý eosinofily fagocytóza některých imunokomplexů alergický, parazitární lymfocyty produkce lymfokinů a protilátek chronický, virový, imunitní plasmocyty produkce protilátek chronický makrofágy fagocytóza větších částic, začátek imunitní reakce granulomatózní žírné buňky produkce mediátorů zánětu alergický trombocyty mediátory zánětu, trombóza většina fibroblasty fibroprodukce, organizace proliferační

[editovat] Dělení zánětu

Podle časového projevu dělíme záněty na akutní a chronické. Chronický zánět může vznikat jak na podkladě nevyhojeného akutního zánětu, tak pozvolným plíživým rozvojem.

Podle charakteru zánětu lze dělit záněty na dvě velké skupiny, hovoříme o formách zánětu:

• specifické záněty - změny v tkáních jsou víceméně charakteristické pro vyvolávající agens. Patří sem například tuberkulóza, aktinomykóza nebo lepra.

• nespecifické záněty - zánět probíhá poměrně uniformním způsobem, z morfologie obvykle není možno usuzovat na konkrétní agens

Nespecifické záněty se dále dělí podle převažující formy na zánět:

• alterativní (parenchymatózní) - převažuje poškození tkáně

• exsudativní - převažuje produkce tekutin ( (exsudátu)

  • sérozní - exsudát je vodnatý

  • nehnisavý (nonpurulentní, lymfoplazmocytární) - v exsudátu převažují lymfocyty a plazmatické buňky

  • hnisavý (purulentní) - v exsudátu převažují granulocyty (tj. především neutrofily)

  • fibrinózní - exsudát je zpevněn vlákny fibrinu

    • krupózní

    • difteroidní

    • eschariotický (příškavarový)

  • gangrenózní - fibrinózní exsudát je sekungárně modifikován ischémií nebo nekrózou

• proliferativní (produktivní) - hlavním znakem je tvorba vaziva

[editovat] Alterativní zánět

Základní charakteristikou alterativního zánětu je to, že výrazně převažuje poškození (alterace) buněčných struktur. Postihuje především parenchym orgánů, vazivové stroma je postiženo řídčeji. Čisté alterativní záněty jsou poměrně vzácné, typickým příkladem je mikrobiálně podmíněná nekróza u agranulovytózy.