Personální činnost

Personální činnost

Charakterizujte pracovní poměr:

- zákonná úprava

- účastnící pracovního poměru

- práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru

- druhy pracovního poměru a příslušné dokumenty

- nemoc, dovolená, přesčas

- ukončení pracovního poměru (způsoby)

- podpora v nezaměstnanosti

- účtování mzdy pracovníka

PERSONÁLNÍ ČINNOST

zákonná úprava – 262/2006 Sb. – Zákoník práce

účastníci pracovního poměru – zaměstnanec - je jedním z účastníků pracovněprávního vztahu. Úkolem zaměstnance je vykonávat určitou závislou činnost pro zaměstnavatele, za kterou mu přísluší mzda či plat

zaměstnavatel – také účastník pracovněprávního vztahu. Jedná se o právnickou či fyzickou osobu, která zaměstnává fyzické osoby

povinnosti zaměstnavatele vyplývající z pracovního poměru

• zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy,

• platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat,

• vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů

• dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem

• poučit o bezpečnosti práce

• řídit práci

povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovního poměru

• zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

druhy pracovního poměru

• hlavní pracovní poměr (HPP)

• vedlejší pracovní poměr (VPP)

• příslušné dokumenty – dohoda o pracovní činnosti – SP a ZP se odečítá, neodečítá se, když je výdělek menší než 10.000, dohoda o provedení práce – max. může odpracovat 300 h za rok, může sepsat i více těchto dohod, u měsíčního výdělku do 10.000 se SP a ZP neodvádí, pracovní smlouva, smlouva o dílo

nemocenská - Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, za kalendářní dny.

Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, avšak náhrada mzdy, platu či odměny nebude příslušet za první 3 takovéto dny.

Doba pro poskytování nemocenského - trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti

po celou dobu léčebného režimu musí být zaměstnanec doma, může ho dojet zkontrolovat sociálka – pokud nesplňuje léčebný režim může to být důvod k ukončení pracovního poměru

dovolená – Rozhodující dobou pro uznání dovolené je minimálně 60 dní trvání nepřetržitého právního poměru.

Za kalendářní rok činí dovolená nejméně 4 týdny, Avšak jsou i výjimky (státní podniky, obce, kraje, rozpočtové a příspěvkové organizace atd.) - mají nárok na 5 týdnů dovolené v kalendářním roce a dále pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol, které mají nárok na 8 týdnů dovolené v kalendářním roce.