Horneyová

Karen Horneyová (1885-1952)

Život:

• Sociokulturní teorie osobnosti

• Psychoanalytička a psychiatrička německého původu

• První žena, které bylo dovoleno studovat medicínu na univerzitě ve Freiburgu

• 5letý výcvik v Berlínském psychoanalytickém institutu → zde začíná psychiatrická kariéra

• Odjíždí do USA, pracuje v Chicagském psychoanalytickém institutu.

  • Pro kritiku od Freudovy doktríny diskvalifikovaná → roku 1941 zakládá tedy Americký institut psychoanalýzy

• Neměla snadné dětství není snadné, protože otec neschvaloval vzdělávání žen

• Vystudovala medicínu – během studií se seznámila se studentem práv za něhož se v roce 1909 vdala

• Ještě za studií se Karen Horneyová začala zajímat o psychiatrii (trpěla nervovým vyčerpáním a depresemi)

• V letech první světové války pracovala vojáky, kteří utrpěli nervový otřes po výbuchu granátu a s dalšími psychiatrickými pacienty

• Po válce pak Karen Horneyová začala působit v berlínském Psychoanalytickém ústavu a otevřela si privátní praxi, kde léčila převážně ženy.

• V průběhu dvacátých let se Karen Horneyová soustředila na reformu psychoanalytického pohledu na ženy

• V roce 1926 rozešla se s manželem a v roce 1932 odešla do Spojených států amerických, do Chicaga, kde založila tamější psychoanalytický ústav (se H. S. Sullivanem)

• V roce 1934 pak Karen Horneyová přesídlila do New Yorku, kde začala vyučovat a se stala členkou Newyorské psychoanalytické společnosti a institutu.

• Ve třicátých a čtyřicátých letech vypracovala svoji teorii osobnosti a rozvíjela nové pojetí neurózy, které se odchyluje od klasické freudovské doktríny zejména v tom, že vznik neurózy vysvětluje spíše sociokulturními než biologickými faktory.

• Po vydání prvních dvou knih se rozcházela s názory spolupracovníků a byla nucena opustit institut i školu.

• Po odchodu z psychoanalytické společnosti pak zakládá Společnost pro zdokonalení psychoanalýzy

• Po její smrti 4. prosince 1952 (ve věku 67 let) byl Americký psychoanalytický institut přejmenován na Kliniku Karen Horneyové.

• Karen Horneyová, první a nejlepší kritik představ Sigmunda Freuda o ženské neuróze a mnoha jeho teorií o neurózách vůbec

Hlavní body teorie:

Sociokulturní teorie osobnosti

• Život v USA a diskuze s Frommem a Sullivanem → společné přesvědčení o hlubokém vlivu sociokulturních podmínek na vývoj a fungování individua.

• Uznává základní rysy psychoanalýzy, ale klade hlavní důraz na úlohu kultury a společnosti v rozvíjení osobnosti i ve vzniku neuróz.

Neurotická osobnost

• Člověkem hýbají navzájem neslučitelné nevědomé pohnutky → směřování k bezpečí a směřování ke spokojenosti

  • Pohnutky jsou nevědomé, afektivní a mají emocionální povahu

  • Vzniká mezi nimi konflikt → potlačení jedné z pohnutek → ochranný mechanismus EGA – přesvědčení, že pohnutka neexistuje

  • Tyto potlačené impulsy, cíle, potřeby pronikají zamaskovaně do vědomí již od dětství a určují, zda bude člověk neurotický, nebo normální a jsou též základem, na němž si člověk vytváří představy o sobě samém

  • Kultura zesiluje nevědomé vnitřní drama tím, že na jedné straně stimuluje potřeby a na druhé vytváří omezení (ekonomické, etické ...), které tyto potřeby potlačují