Horneyová
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vývoj osobnosti
při formování osobnosti jsou důležité:
dětské zážitky (odmítá Freudovo pojetí psychosexuálních vývoj. stádií)
ranný vztah mezi dítětem a rodiči
Dvě základní potřeby dítěte:
Potřeba satisfakce, uspokojení – základní fyziologické potřeby
Potřeba bezpečí – cítit se potřebným, milovaným, chráněným před nebezpečným světem → závislost na rodičích, uspokojují potřebu bezpečí → vývoj zdravé osobnosti
Potřeba bezpečí může být frustrována chováním rodičů (př: netečnost, preferování sourozence, nespravedlivé tresty, přehnanou ochranou dítěte..) → důsledkem je utváření postoje nepřátelství u dítěte → vzniká konflikt mezi závislostí na rodičích a odporem k nim (pocit bezmocnosti, strachu, lásky a viny). Potlačené pocity odporu později dítě využívá ve všech vztazích s ostatními lidmi.
Díky frustraci potřeby bezpečí prožívá dítě základní úzkost (intenzivní a pronikavý pocit nejistoty): pocit, že je izolované a bezmocné vůči potencionálně nepřátelskému světu.
Dítě s nadměrnou základní úzkostí se stává neurotickým.
Obranné strategie proti úzkosti:
Tři interpersonální strategie sloužící k minimalizaci pocitu úzkosti, vytvořených v dětství
vysoce ohrožené dítě – používá upjatě pouze jednu strategii
duševně zdravé dítě – spontánně a přirozeně používá všechny tři strategie
Tíhnutí k lidem
typické pro povolný osobnostní typ - „když se poddám, nemohu být poškozen“
chce být potřebným, milovaným, chráněným, vedeným
vstupuje do vztahů s druhými, aby se zbavil pocitů osamělosti, bezmocnosti
povolnost maskuje potlačenou potřebou agresivity (vztek, zlost, hostilita)
Oddalování se od lidí
typické pro uzavřený osobnostní typ, do sebe se stahující „když se stáhnu, nemůže mi být ublíženo“
touha po soukromé nezávislosti a soběstačnosti
nechce být emocionálně spjat s druhými
vyúsťuje do povrchních požitků a radostí, soustředění sám na sebe
Směřování proti lidem
hostilní (nepřátelský) typ osobnosti → tendence dominovat, ovládat a vykořisťovat druhé - „když mám moc, nikdo mi nemůže ublížit“
předpoklad, že i ostatní jsou agresivní a život je bojem všech proti všem
chování, situace, vztahy posuzuje z hlediska, co z toho může mít
jedná i zdvořile a přátelsky → vše kvůli dosažení kontroly a moci nad druhými
směřuje ke zvýšení osobní prestiže, sociální pozice, velké ambice
Psychologie ženy
sociokulturní přístup – vliv společnosti
proti „závisti penisu“ (Freud) staví „závist lůna“
zdůrazňuje: ženy mají pocity méněcennosti, z důvodu ekonomické, psychické závislosti na mužích, historicky s ženami jednáno jako s druhořadými občany, nemají stejná práva, chtějí mít stejná privilegia jako muži, což není závist penisu, ale síla, odvaha, úspěch, sexuální svoboda a kariéra