POLITICKE IDEOLOGIE

POLITICKÉ IDEOLOGIE

1. ÚVOD

1.1 Definice politických ideologií

Každý z nás má svůj pohled na svět a názory na to, co se ve světě děje. Politické ideologie nám umožňují spojovat se do skupin s podobným pohledem a s podobnými názory.

Politické ideologie jsou systémy idejí, které jsou základnou pro politické akce. Každá z politických ideologií se odlišuje od jiných v pohledu na problémy existence a vývoje lidské společnosti. Názory na jevy, se kterými se v politickém životě setkáváme, se v různých ideologiích liší. To, co některá považuje za pozitivní, považuje jiná za negativní a naopak.

Z ideologií vycházejí doktríny jako systematické soubory názorů na řešení konkrétních problémů.

1.2 Úkol politických ideologií

Hlavním úkolem ideologií je vysvětlovat, jak funguje společnost. Zároveň ideologie říkají, jak by mohla fungovat lépe. Inspirují k „akci“. Samotná podoba „akce“ je různá - od zachování současného stavu přes reformy až po revoluci.

Ideologie nejsou neměnné, dogmatické. Naopak, v historii můžeme pozorovat neustálé revize a nové definice ideologií.

1.3 Politické spektrum

Politických ideologií existuje více. Podobně existuje více možností, jak je uspořádat a zobrazit vztahy mezi nimi.

1.3.1 Pravolevé spektrum

Nejstarší a asi nejznámější zobrazení je tzv. pravolevé spektrum. Je to úsečka, na které je levá polovina určena pro levicově orientované ideologie, pravá polovina naopak. Na střed se umisťují strany s centristickým zaměřením. Čím je strana dále od středu, tím je extrémnější.

Umístění na pravé nebo levé polovině vychází z tradice zasedání zastupitelů v období francouzské revoluce. Příznivci radikálních změn seděli vlevo, proti nim jejich odpůrci.

1.3.2 „Podkova“

Spektrum, které se snaží vystihnout podobnost mezi extrémními formami politických ideologií, má podobu podkovy. Vznikne přiblížením konců úsečky pravolevého spektra k sobě.

1.3.3 Dvouosé zobrazení politického spektra

Poslední z nejpoužívanějších modelů pracuje se dvěma osami. Vodorovná osa má podobu klasického pravolevého spektra, svislá osa charakterizuje demokratické nebo autoritativní tendence ideologie. Ideologie se potom zobrazují v ploše jako body, určené dvěma osami.

2. LIBERALISMUS

2.1 Historie vzniku liberalismu

Slovo „liberální“ se používalo v angličtině už od 14. století, obyčejně ale znamenalo totéž jako „svobodný“. K označení politických idejí se používá od 40. let 19. století. Liberalismus nejlépe vyjadřoval zájmy nové třídy kapitalistů. Jejich hlavní kritika byla zaměřena na absolutní moc panovníků, politická a ekonomická privilegia šlechty a na postavení církve ve společnosti.

Společně s rozvojem průmyslu a moderních forem podnikání pronikaly do nových oblastí také ideje liberalismu.

2.2 Hlavní zásady liberálů