POLITICKE IDEOLOGIE

2.3 Modely liberalismu

Ideologii liberalismu rozdělujeme na klasický, sociální a neoliberální model.

2.3.1 Klasický liberalismus

Klasické liberální ideje vznikaly v době přechodu feudalismu ke kapitalismu a v době industrializace společnosti.

Základní tezí klasického liberalismu je minimální role státu. Snad nejlépe to vystihuje obraz státu jako „nočního hlídače“. Pokud nejsou žádné problémy, stát nemá důvod zasahovat do života jednotlivců. Stát je zde (podobně jako noční hlídač) pouze k zajištění veřejného pořádku. „Nejlepší je taková vláda, která vládne nejméně“, řekl Thomas Jefferson.

Thomas Jefferson [džefrsn, džefrson] (1743 - 1826)

Jefferson byl americkým politikem a bojovníkem za nezávislost amerických osad na Velké Británii. Roku 1769 se stal poslancem ve Virginii, v letech 1775–76 a 1783 členem Kontinentálního kongresu. Stylizoval Deklaraci nezávislosti USA. V letech 1784–89 působil jako vyslanec USA ve Francii. V roce 1791 bylo díky jeho vlivu přijato deset demokratizačních doplňků k ústavě, Bill of Rights. V letech 1801-1809 zastával funkci prezidenta USA.

Druhou důležitou myšlenkou je existence přirozených práv. Jsou to práva vyplývající z toho, že se rodíme jako lidé, lidské bytosti. John Locke nalezl tři přirozená práva: právo na život, svobodu a majetek.

John Locke [lock, lok](1632 - 1704)

Locke byl anglickým filosofem, teoretikem státu a práva.

V pojetí státu vycházel z myšlenky společenské smlouvy. Stát byl vytvořen, když se lidé vzdali přirozeného práva na odčinění křivdy a na potrestání toho, kdo někomu ublížil. Toto právo bylo podstoupeno státu. Úkolem státu je zajistit svobodu a rovnoprávnost občanů.

Locke se pokusil zdůvodnit konstituční formu vlády. Panovník (výkonná moc) je povinen respektovat přirozené právo (právo lidí na svobodu a ochranu) a dodržovat zákony, ne je však vyhlašovat. To má být úkolem zákonodárného sboru (zákonodárná moc). Moc federativní (Locke nemluví o soudní moci) má za úkol jednání s cizími vládami. Je obyčejně spojena s mocí výkonnou.

Jestliže panovník nerespektuje přirozené právo, může mu lid „smlouvu” vypovědět, tedy panovníka svrhnout.

V oblasti ekonomie je hlavní inspirací klasického liberalismu dílo Adama Smithe.

Adam Smith [smis] (1723 - 1790)

Skotský filozof a ekonom. V letech 1787–89 byl rektorem na univerzitě v Glasgow. Stal se zakladatelem moderní politické ekonomie. Smith je autorem díla Zkoumání o povaze a příčinách blahobytu národů, které bylo první systematickou teoretickou ekonomickou prací. Jako první se zde pokusil o výklad fungování ekonomiky v tržních podmínkách.

Smith propagoval myšlenku tržní ekonomiky, liberalizace cen a „neviditelné ruky trhu“. Stát by neměl mít v ekonomice žádnou roli, protože jeho zásahy vedou jen k dalším komplikacím. Zásada laissez-faire, laissez-passer [lesefér, lesepase] (francouzsky nechte být, nechte, ať se stane) požaduje volnou hru tržních subjektů. Myšlenka volného trhu se neomezuje jen na ekonomiku uvnitř státu. Stejný princip má platit i v mezinárodním obchodu. Politika ochrany tuzemských výrobců před mezinárodní konkurencí vede k omezení nabídky a ke zvyšování cen.