POLITICKE IDEOLOGIE

V řešení současné situace se environmentalisté odlišují mírou radikálnosti. Někteří z nich jsou pro úplný „návrat k přírodě“ (ovšem s odlišnými představami, co tento termín v praxi znamená), jiní hledají rovnováhu mezi přírodou a technikou.

Principy ochrany životního prostředí dnes můžeme nalézt ve volebních programech snad všech politických stran. Žádná z nich si nedovolí tuto otázku ignorovat. Rozdíl je jenom v důrazu kladeném na tuto problematiku.

9.3 Modely environmentalismu

9.3.1 Environmentalistický reformismus

Environmentalistický reformismus prosazuje antropocentrické řešení celé otázky. Podle reformistů je třeba zachovat přírodu pro další generace, neboť bez ní nemůže člověk existovat. Ochrana přírody má být záležitostí státu a vlády. Ekonomickým programem reformistů je trvale udržitelný růst, tedy růst bohatství a životní úrovně, ovšem s přihlédnutím k ekologickým aspektům.

9.3.2 Radikální environmentalisté

Někdy jsou také označováni jako tmavě zelení. Jsou přesvědčeni o tom, že vztah člověk - příroda si musí vyřešit každý sám za sebe v rovině já – příroda. Parlamentní demokracie a tržní ekonomika nemají zájem řešit ekologické problémy. Člověk není anonymní jedinec, ale vždy konkrétní lidská bytost, která svým individuálním každodenním rozhodováním vychyluje „jazýček na vahách“ nalevo nebo napravo. Zájem o přírodu má vést každého z nás k uvědomělé volbě priorit, způsobu života, stylu oblékání, stravování atd. Propagátorem a hlavním teoretikem tmavě zelených byl norský autor Arne Naess.

Arne Naess (1912 - 2009)

Působil jako profesor na univerzitě v Oslu. Cíl hlubinné ekologie spatřuje ve vlastní sebeidentifikaci s celým kosmem a v biocentrické rovnosti. Z díla: Ekologie, pospolitost a životní styl.

Literatura k dalšímu studiu:

DAVID, Roman. Politologie. 1. vyd. 1995. ISBN 80-7182-011-3.

HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. 1. vyd. 1994. ISBN 80-85865-10-6.

LIBROVÁ, Hana. Pestří a zelení. 1. vyd. 1994. ISBN 80-85368-18-8.