POLITICKE IDEOLOGIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
8. FEMINISMUS
8.1 Historie feminismu
S prvním zpochybněním dostatečné seberealizace ženy v manželství a mateřství přišlo hnutí francouzských précieuses, které vrcholilo přibližně v letech 1650–60. Mělo své příznivkyně i v Anglii, zůstalo však omezeno pouze na šlechtu a bohatou městskou buržoazii. Podle zásad „preciozek“ žena přenechávala péči o děti chůvám a vychovatelům. Některé dokonce odmítaly sňatek a rodinu jako takové, jiné považovaly manželství za přechodný svazek, uzavřený do narození dědice. Nárok na stejný přístup ke vzdělání považovaly všechny „preciozky“ za samozřejmost.
Jako odpověď na Deklaraci lidských práv vydala Olympe de Gouges v září 1791 svoji Deklaraci práv ženy a občanky. Žádala v ní rovnoprávnost v politickém životě.
Organizované ženské hnutí, které ovšem nebylo ještě feminismem, vzniklo v 19. století v USA. Bylo vyvoláno rostoucím počtem vysokoškolsky vzdělaných žen. Ženy začaly navštěvovat americké univerzity od 40. let. Později (v 60. až 90. letech 19. století) se první absolventky univerzit objevily i v Evropě. Rovnocenné vzdělání nabízelo ženám možnost vykonávat stejná povolání jako muži. Právní ustanovení však této situaci neodpovídala. Žena totiž nesměla rozhodovat o svém majetku, dokonce ani vést soudní spor. Prvním požadavkem se tedy stala náprava této nelogické situace.
Podnětem k další aktivitě ženských spolků se stalo do té doby upírané právo volit. Tohoto cíle bylo dosaženo nejprve na Novém Zélandu (v roce 1893), později i v jiných zemích (v ČSR v roce 1920). Vítězství v boji za volební právo ženské hnutí paradoxně oslabilo.
Druhá vlna zájmu o postavení žen ve společnosti přišla v 60. letech 20. století. Byla daleko radikálnější a revolučnější. Příčinu druhé vlny můžeme spatřovat v dění těsně po druhé světové válce. Ženy, které v průběhu války zastoupily muže téměř ve všech pozicích, se často odmítaly vrátit zpět do domácností. Chtěly si podržet výhodu vlastního výdělku, finanční nezávislosti a možnosti kariéry. Novou situaci žen šedesátých let se snažila popsat Betty Friedanová.
Betty Friedanová (vlastním jménem Betty Naomi Goldsteinová) (1921 - 2006)
Americká feminista, autorka knihy Ženská mystika, ve které propagovala seberealizaci žen ve veřejné sféře, snahu po dosažení vyššího vzdělání, po osobním růstu, nezávislosti a samostatnosti.
Druhá vlna feminismu je ve svých projevech daleko bohatší než první. Na jedné straně stojí názory nerozlišující muže a ženy (žena neexistuje, všichni jsme jedinci, kterým odlišné mužské a ženské role vnucuje společnost), na druhé straně názory muže zcela odmítající, s nenávistnou rétorikou (muži jsou „biologický odpad“ – Valerie Solanasová, „prasata mimozemského původu“ – Carolla Biedermannová).