POLITICKE IDEOLOGIE

Jean Jacques Rousseau (1712 - 1778)

Osvícenský filozof a sociální teoretik, propagující myšlenku moci lidu. Základem jeho politických názorů je tvrzení, podle něhož žádoucí uspořádání společnosti vychází ze shromáždění volených zástupců, na kterém se zjišťuje vůle lidu hlasováním.

Právo národů na sebeurčení se velmi podobá právu jedince na svobodu. Liberální inspirace je zde více než zřejmá. Konečným cílem liberálního nacionalismu je proto svět nezávislých národních států. Rovnoprávnost národů má platit stejně jako rovnoprávnost jednotlivců.

Myšlenky liberálního nacionalismu jsou samozřejmě přitažlivé a populární. Problémy nastávají, jestliže není k dispozici dostatečný geografický prostor obývaný jednou homogenní skupinou. V takovém případě je bezkonfliktní realizace národního státu v zásadě nemožná.

5.3.2 Konzervativní nacionalismus

Konzervativní varianta nacionalismu se snaží bránit tradiční instituce a styl života. Často se objevuje v dobách ohrožení národní identity. Konzervativní nacionalisté pochybují o stabilitě mnohonárodnostního a multikulturního státu.

5.3.3 Nacionální šovinismus

Šovinismus (označení vychází z jména divadelní postavy granátníka napoleonských válek N. Chauvina) je přesvědčení o nadřazenosti a převaze vlastního národa, která opravňuje k agresi a rozpínavosti. Některé národy jsou prý rozumově a morálně nad jinými. Šovinismus je obyčejně doprovázen militarismem a ztrátou víry v hodnotu jednotlivce. Emocionální hlásání šovinismu vede k touze po agresi, k expanzi a rozpoutání války.

6. FAŠISMUS

6.1 Historie vzniku fašismu

Slovo fašista se dnes často používá jako univerzální politická nadávka, i když ve 20. letech 20. století tento termín ještě téměř nikdo neznal. Ve starověkém Římě byly svazky prutů - fasci odznakem liktorů (nižších státních úředníků), v 19. století se tak označovaly v Itálii politické skupiny. Benito Mussolini začal později používat tento termín jako jméno pro své ozbrojené jednotky.

Benito Mussolini (1883 - 1945)

Italský politik, původně člen Italské socialistické strany. V roce 1919 založil organizaci Fasci di Combattimento (Bojové svazky) v Miláně. Organizace se stala nacionální fašistickou stranou. Po pochodu fašistů na Řím v roce 1922 se Mussolini stal šéfem koaliční vlády. Od roku 1925 vyhlásil diktaturu, vystupoval jako šéf strany a vůdce státu.

Po roce 1925 postupně zavedl v Itálii tzv. korporativní stát. Spolupráce s Německem přivedla Itálii k agresivní zahraniční politice ve 2. sv. válce.

Pozdější neúspěchy v zahraniční politice Itálie vedly k Mussoliniho zatčení a internaci. Německým parašutistům se podařilo Mussoliniho osvobodit, na břehu Gardského jezera se v roce 1943 ještě pokusil vytvořit republiku Saló.

V roce 1945 byl při útěku zajat a popraven partyzány.