Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




POLITICKE IDEOLOGIE

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (193.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Československý politik, v letech 1968–69 první tajemník ÚV KSČ, jeden z hlavních představitelů reformních sil. V dubnu 1969 odstoupil z funkce prvního tajemníka, potom byl vyloučen z KSČ.

V listopadu 1989 se vrátil do politického života, v letech 1990–92 předseda Federálního shromáždění. Od roku 1992 byl předsedou Slovenské sociálně demokratické strany.

Na rozpadu sovětského bloku se podílelo několik faktorů. Hlavním z nich byl neúspěch centrálně plánovaných ekonomik. Socialistické hospodaření bylo neefektivní, bez motivačních stimulů a technologicky zaostalé. V souboji s tržní ekonomikou nemohlo obstát. Pokusy o změnu shora - perestrojka a glasnosť - skončily rozpadem celé soustavy.

4.3.2 Sociální demokracie

Příznivci pokojného přechodu od kapitalismu k socialismu se začali označovat jako sociální demokraté. Jejich cílem nebylo zničení kapitalismu, ale jeho reformování. S rozšířením volebního práva na širší vrstvy obyvatelstva očekávali i změnu systému. Počet dělnických voličů byl ve společnosti nejvyšší a socialisté se naivně domnívali, že dělník bude automaticky volit sociálnědemokratickou stranu.

Sociální demokraté jsou pro tzv. smíšenou ekonomiku. Procentuelní podíl státního a soukromého vlastnictví není teorií sociálních demokratů předem určen. Sociální demokracie souhlasí se zachováním tržního systému, je ale pro jeho regulaci.

Stát má sloužit jako pečovatelský subjekt, přerozdělovací mechanismus, který pomůže přiblížit sociální rovnost. Bude se tak dít hlavně díky daňovému systému a sociálnímu zabezpečení. Rostoucí daňové zatížení bylo v praxi často příčinou nepopulárnosti politiky sociálních demokratů.

Strany sociálnědemokratického typu jsou součástí politického spektra mnoha zemí, i když mají často problémy se sebedefinováním a profilací vůči modernímu liberalismu.

4.4 Další osobnosti socialismu

Pierre Joseph Proudhon [prudon] (1809 - 1865)

Francouzský socialista a anarchista. Byl pro evoluční, ne revoluční vývoj. Je známý jako autor výroku „vlastnictví je krádež“, kterým ovšem nechtěl odsoudit soukromé vlastnictví jako takové, ale jeho nerovnoměrné rozdělení. Z díla: Co je vlastnictví, aneb zkoumání o poslední příčině práva a státu.

François Marie Charles Fourier [furje] (1772 - 1837)

Francouzský socialista, který navrhl novou organizaci společnosti, jejímž základem měly být falanstérie, jednotky asi o 1 600 pracovnících. Lidé by nežili v rodinách, děti by byly vychovávány společně. Praktická realizace ztroskotala.

Robert Owen [ouin] (1771 - 1858)

Britský podnikatel a sociální reformista. Ve Skotsku spoluvlastnil a řídil tkalcovnu, kde zřídil vzorové prostředí pro dělníky a jejich rodiny. Pracovní den omezil na 10,5 h a zakázal práci dětí mladších 10 let. Vytvořil instituci továrních inspektorátů a podnítil první britské zákony na ochranu práce. Jeho pokus o vytvoření bezpeněžních směnných kolonií New Harmony v USA a Harmony Hall v Anglii ztroskotal. Z díla: Nový názor na společnost, Co je socialismus.

Témata, do kterých materiál patří